Jedna velká evropská burza? Ultimátní nesmysl, jako se pozítří odstěhovat na Mars, říká Koblic
Evropská unie se potýká s ekonomickými problémy a stále více se tak dívá USA a v některých ohledech i Číně na záda. Podle zprávy, kterou si nedávno objednala Evropská komise u bývalého centrálního bankéře a italského expremiéra Maria Draghiho, jsou řešením mimo jiné větší evropské investice. A aby na ně bylo dost peněz a evropští investoři nechodili na trhy jinam, měl by se posílit evropský kapitálový trh. V podcastu Peníze a vliv to komentuje šéf pražské burzy Petr Koblic.
Podle ekonoma z think tanku Europeum Filipa Křenka mluví Draghi například o odstraňování bariér pro pohyb kapitálu a sjednocování regulací. „Kapitálová unie není nic nového, minimálně deset let se o tom mluví. Z plánu se ale nepodařilo zatím naplnit úplně mnoho, většina transakcí stále probíhá na úrovni národních trhů,“ upozornil.
Čtěte také
Podobně to vidí i generální ředitel Pražské burzy cenných papírů a také federace evropských burz Petr Koblic. Odstraňování bariér jde podle něj v Evropě „strašně pomalu a ztuha“.
„Národní státy se brání celkem úspěšně přeshraničnímu poskytování služeb na kapitálovém trhu, což je opravdu velký problém. Například jeden prospekt (cenného papíru) schválený v jedné zemi automaticky neplatí v ostatních zemích. Dochází k tomu, že ho musí z nějakých podle mě úplně fantasmagorických důvodů potvrzovat jednotliví regulátoři, což samozřejmě vždycky stojí nějaký čas a peníze. Je to přitom úplně zbytečné. Nejsme schopni také přeshraničně vyúčtovávat dividendové toky,“ vyjmenoval Koblic.
Za nepochopitelné považuje i to, že se v Evropské unii stále nepodařilo prosadit třeba jednotné účetnictví právě po vzoru USA.
Neprostupné hranice
Názory, že sjednocení kapitálových trhů Unie by zároveň mělo vést i k vytvoření nějaké jedné velké evropské burzy, kam by si firmy chodily pro kapitál a spolu s investory neodcházely třeba do USA, jsou podle Koblice ale mimo.
„Je to stejný ultimátní nesmysl, jako si říct, pojďme se odstěhovat pozítří na Mars,“ uvedl Koblic. Ani v USA není podle něj „jedna burza“. Navíc jednotlivé evropské burzy podle něj fungují. „Problém je, že kapitál neteče přes hranice,“ řekl.
Přeložme švédský zákon
Draghiho zpráva poukazuje také na možnost lepšího zapojení kapitálu, který leží v penzijních fondech, aby se mohl lépe zhodnocovat. Podle Křenka jde o vytvoření jakéhosi celoevropského důchodového investičního fondu, který by měl fungovat po vzoru úspěšných amerických nebo třeba kanadských penzijních fondů. Ty mohou mimo jiné dlouhodobě investovat v různých zemích světa.
Čtěte také
I tyto pokusy vytvořit nový celoevropský penzijní produkt tady už v minulosti podle Koblice ale byly, ovšem nepovedly se. Pravidla totiž byla špatně napsaná.
Funkční a úspěšný systém pro dlouhodobé investice na penzi zavedlo Švédsko. Snaží se i Česko, které má od letoška státem zvýhodněný takzvaný dlouhodobý investiční produkt pro ukládání soukromých peněz na penzi.
Podle Koblice je to ale spíš „takový vrávoravý krok správným směrem“. Sám prý ministrovi financí s nadsázkou navrhoval vzít „švédský zákon, přeložit ho v Google překladači do češtiny a odhlasovat v parlamentu“.
Proč české důchodové fondy nemají takřka žádný výnos? Kolik nových emisí by mohlo v roce 2025 přijít na pražskou burzu? Co dalšího brání oživení obchodů? Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Koblicem v audiu nahoře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
