Vlček: Hospodářská strategie Česka není obecná. Je v ní na 150 opatření, jak se dostat mezi top deset zemí

Hospodářská strategie Česka je víc než sedmdesátistránkový dokument, který popisuje silné a slabé stránky tuzemské ekonomiky a základní směry, kudy se vydat. V dokumentu se uvádí například konec uhlí pro energetiku v roce 2033, posílení čipového průmyslu a potřeba větších investic do vzdělávání lidí 

Materiál je nyní v připomínkovém řízení. Právě tam ale Svaz průmyslu a dopravy upozornil na nekonkrétnost strategie, například pokud jde o prioritní cíle i opatření, jak k nim dojít. „Předložený materiál nedoprovází jasný implementační plán,“ napsal svaz.

Čtěte také

Miliardy k rekordní investici do čipů? Pobídka se může státu vrátit už za čtyři roky, říká šéf české pobočky onsemi

V dokumentu podnikatelé také zcela postrádají kapitolu věnovanou průmyslu a jeho dekarbonizaci. „A to z pohledu kroků Česka a spolupráce veřejného a soukromého sektoru k zajištění úspěšné zelené transformace,“ uvedl největší zástupce firem v zemi. 

Podle Vlčka ale strategie konkrétní cesty obsahuje, aby se Česko dostalo mezi prvních deset úspěšných ekonomik v Evropě.

„Těch opatření je tam více jak 150. Co máme konkrétně dělat v oblasti legislativy, v oblasti financování, v oblasti kooperace s podnikatelským sektorem, v oblasti kapitálového trhu,“ upozornil.

Podle něj je navíc cílem dokumentu zpřehlednit řadu dalších už existujících plánů týkající se ekonomiky.

„Česko má v současné době více jak 300 různých strategií, které se mnohdy nenaplňují. My musíme dokázat strategie lépe řídit, hodnotit, ale i zrušit a smazat věci, které nefungují a jsou prostě jenom na papíře,“ říká k dokumentu Vlček. 

Rozpočet po povodních

Vláda tento týden projedná úpravu rozpočtu na letošní i příští rok kvůli povodním. Na zhruba stomiliardovou škodu chce stát přispět letos 30 miliardami a příští rok deseti. O to se zvýší také plánované schodky státního rozpočtu. Dluh by měly pokrýt nové státní dluhopisy. 

„Zatím jsou ty částky, které a vláda představila, řekněme, na rozjezdové práce nebo na řešení akutních stavů po té strašlivé povodni. Nepochybně to ale celkově bude kombinace zdrojů nejen státu, ale samozřejmě i jednotlivých obcí, krajů a pojišťoven,“ očekává Lukáš Vlček.

Čtěte také

Stanjura: Výdaje na vědu zvyšujeme, dáme víc i v příštích letech. Ať ji podpoří i soukromí investoři

Dalších 50 miliard korun by také mělo Česko dostat z evropského Fondu solidarity. 

Ačkoliv právě STAN dříve byl zastánce zvýšení některých daňových příjmů, například vyšší daňovou progresí u fyzických osob, zavedením zdanění vína  nebo sektorové daně pro banky, takovou cestu nyní navrhovat nebude.

„Otázka zásahu do daňového systému v současné době není na stole, a to i z praktických důvodů. Taková změna by sněmovnou už reálně ani nemusela projít,“ soudí Vlček.

Úpravy letošního rozpočtu kvůli povodním by podle Vlčka kromě zvýšení schodku ale měly provázet i změny v již naplánovaných výdajích.

„Osobně si myslím, že bychom zároveň měli udělat revizi současného rozpočtu a podívat se na všechny výdajové položky jak v provozních oblastech, tak v oblastech investic nebo nákupů. Zda ty věci jsou vůbec naplněny. Zda nejsou určité, řekněme, rezervy nebo nenaplněné položky. A ty potom rozpočtovými opatřeními přesuňme právě na řešení povodní,“ navrhl.

Lukáš Vlček je jedním z těch, o kterých hnutí STAN nyní přemýšlí jako o ministrovi průmyslu a obchodu. A to poté, co současný šéf rezortu Jozef Síkela (STAN) zamíří do Evropské komise. O kandidátech na ministra by hnutí mělo jednat tento týden.

Jaké programy pro pomoc podnikům se chystají? Co si Vlček myslí o portfoliu pro Jozefa Síkelu? Poslechněte si celý podcast Peníze a vliv.