Expert: Návratnost fotovoltaiky na paneláku je do 10 let. Vyplatí se sdílet energii s místní školou

Zatím ale stále převažuje poptávka mezi vlastníky bytových domů spíš o výrobu elektřiny jen pro vlastní spotřebu bez sdílení v energetické komunitě. „Je to zkrátka pro společenství vlastníků jednotek efektivnější způsob výroby a rychlejší návratnost peněz,“ říká v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Stanislav Gaj, ředitel projektu firmy Veolia Domy sobě.

Čtěte také

Půl bilionu investic do elektrických sítí? Poplatky za elektřinu se zvýší o stovky korun

V případě sdruženého odběrného místa, kdy si lidé náklady na elektřinu většinou dělí podle velikosti svých bytů, je návratnost investice do fotovoltaik podle zkušenosti firmy v průměru mezi sedmi až osmi lety.

U komunitní energetiky a sdílení se pohybuje propočet návratnosti na úrovni osmi až deseti let. Výše investice bývá obvykle kolem 1,8 milionu korun, až polovinu ale mohou majitelé domu pokrýt z dotace.

Například v bytovém domě v Plzni, který si pořídil fotovoltaiku včetně baterie už loni, podle předsedkyně tamního společenství vlastníků Aleny Juhászové lidé šetří zhruba čtvrtinu původních výdajů za elektřinu měsíčně.

Stanislav Gaj, Veolia Domy sobě|foto:Veolia Domy sobě

Dům nyní platí společnou zálohu na elektřinu ve výši 15 tisíc korun, zatímco dříve to bylo dohromady 20 tisíc. „V červenci nám z těch 15 tisíc dokonce vrátili 9 tisíc korun jako přeplatek,“ popsala Juhászová.

Podělit se s firmou a školou

Kromě úspory za samotnou dodávku elektřiny hraje u sdruženého odběrného místo velkou roli ve snížení plateb to, že obyvatelé domu platí jen jedny distribuční poplatky.

Pokud by chtěl dům vyrábět víc elektřiny a prodávat ji dál v rámci sdílení, kromě vyšších vstupních nákladů na pořízení fotovoltaiky existují i rizika. Jednak jde právě o navýšení distribučních poplatků, ale třeba i zpoplatnění případných přetoků do sítě, které se nepodaří prodat, obzvláště v letních měsících.

Komunita a sdílení elektřiny tak může podle Gaje dobře fungovat třeba v případě, kdyby měl dům s velkou fotovoltaikou v blízkosti třeba školu nebo nějaký podnik. Dům by spotřebovával svoji elektřinu ráno a večer, kdy jsou lidé doma, a škola nebo firma naopak přes den. „Přetoky vyrobené elektřiny by pak byly minimální,“ dodal.

Čtěte také

Solární panely na rodinný dům? Z ekonomického hlediska se nevyplatí, míní analytik. Předseda Komory obnovitelných zdrojů tvrdí, že ano

Překážkou pro pořízení fotovoltaiky pro bytový dům je také malý počet bytů v domě, mělo by jich být minimálně 10, ideálně 15 a více, aby se investice vyplatila.

Podmínkou je také pořízení baterie na skladování, dostatečně prostorná střecha domu a v neposlední řadě i schopnost jednotlivých majitelů v rámci SVJ se vůbec na investici domluvit. To v řadě případů trvá vůbec nejdéle, třeba i rok, než se lidé rozhodnou.

Podle Gaje se firma běžně potkává s tím, že v rámci bytového domu, který o solární panely projeví zájem, je 10 procent lidí, kteří tomu věří a fandí a dává jim to hlavně ekonomický smysl.

„Pak je taková pro nás mlčící většina, která se přikloní na stranu buď ano, nebo ne,“ popsal Gaj. Poslední skupinou pak bývají jednotlivci, kteří tomu nevěří s tím, že „dotace jsou podvod, anebo že stejně dojde lithium“. 

Poslechněte si celý podcat Peníze a vliv, audio je nahoře.