Jana Klímová: Jádro, nebo obnovitelné zdroje. Zachovat chladnou hlavu a dobře počítat
Prezident Francie Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Prahy mluvil o jaderné renesanci jako o spásné cestě pro budoucnost Evropy. V tom smyslu, že pokud chceme mít dostatek elektřiny, nebýt závislí na dovozu surovin a energií z autoritářských zemí, jako je Rusko, a zároveň chceme zachovat v Evropě konkurenceschopný a přitom zelený průmysl, tak to bez dalších jaderných elektráren v Evropě nepůjde.
Jadernou renesanci, tedy návrat k budování nových jaderných elektráren po útlumu v minulých dekádách, vyvolaném nejdřív katastrofou v Černobylu a pak havárií ve Fukušimě, předpovídá i Mezinárodní energetická agentura.
Čtěte také
Podle její poslední zprávy by už kolem roku 2025 měla celosvětová výroba energie z jádra dosáhnout historického vrcholu. Hlavně díky restartu reaktorů v Japonsku a zapojení nových v Číně, Indii, Jižní Koreji, ale i v Evropě – nedávno například ve slovenských Mochovcích, ve Francii či Finsku.
V Evropě stojí za vzestupem jádra kromě snahy zbavit se ruského plynu hlavně Green Deal. Plán Evropské unie mít do roku 2050 vyrovnanou bilanci emisí CO2, aby se dál nepoškozovalo klima, posílá tradiční spalování uhlí, ropy a zčásti i plynu do propadliště dějin.
A před členské země staví palčivou otázku, z čeho si tedy novou energii bezpečně vyrábět? Nejvíc teď přibývají obnovitelné zdroje, jejich výroba elektřiny hlavně ze slunce a větru je ale nestabilní, a tak zbývá jako bezpečná kotva jádro.
Nepřepálit nákup
Alespoň tak to vidí právě Francie, zčásti Nizozemsko, Polsko a také Česko. Ostatně i proto u nás Emmanuel Macron v minulých dnech byl.
Čtěte také
Vláda a polostátní ČEZ si v probíhajícím tendru na nové jaderné bloky, kde o biliónovou zakázku bojuje právě francouzská státní firma EDF a také jihokorejská KHNP, nechala dát závaznou nabídku nově hned na čtyři reaktory místo jednoho. Spolu se stávajícími bloky v Dukovanech a v Temelíně by tak už za zhruba 15 let mělo Česko pokrýt svoji spotřebu elektřiny půl na půl z obnovitelných zdrojů a jádra, malým doplňkem má být plyn.
Právě obnovitelné zdroje jsou z ekonomického pohledu pro jádro ale silným konkurentem. Jejich cestou se také vydalo sousední Německo, které si jádro zakázalo, podobně také Rakousko. Zelené zdroje jsou levnější, staví se rychleji a nevyžadují dlouhodobé financování obřích investic, které se neobejdou bez pomoci států.
Zajímavý trend ostatně ukazují i data ze zprávy o stavu světového jaderného průmyslu z loňského prosince. Například v USA náklady na energii vyrobenou v nových solárech klesly od roku 2009 do začátku roku 2023 o víc než 80 procent, zatímco ve stejné době se náklady na výrobu z jádra zdražily skoro o polovinu.
Čtěte také
Pro představu cena elektřiny z nových nedotovaných solárů se v průměru pohybovala kolem 55 eur za megawatthodinu, zatímco elektřina z nových jaderných zdrojů ve světě se pohybovala v průměru kolem 92 eur, tedy byla skoro dvojnásobná.
Na obnovitelné zdroje je jistě třeba pohlížet kriticky kvůli dalším nákladům na regulaci sítí a nestabilní výrobě, jenže i jádro má své další náklady týkající se vyhořelého paliva či likvidace dosloužilých elektráren. Nevýhodou jaderných kolosů je také to, že se nedají vypínat a zapínat když kolísá spotřeba nebo výroba v zelených zdrojích.
Jenže těm výhledově může pomoci skladování elektřiny, které je na vzestupu. Jak uvádí už citovaná zpráva, v minulých sedmi letech se kapacita bateriových úložišť zvýšila z 0,3 na 11 gigawatt, zatímco kapacita jaderných zdrojů připojených do sítě za stejné období byla o víc než třetinu nižší. Rozdíl v dynamice růstu obou oblastí energetiky je tak zcela zřejmý.
Jádro je tedy jistě nyní sázka na jistotu pro pokrytí části budoucí spotřeby elektřiny, ale aby se naplnily Macronovy sliby o zajištění konkurenceschopnosti průmyslu, bylo by dobré nenechat se unést velkými evropskými sny.
Je dobré být spojenci Francie v boji za podporu jádra coby bezemisního zdroje elektřiny v Evropě, při nákupech reaktorů, ať už francouzských, nebo korejských, to ale chce zachovat chladnou hlavu a opravdu dobře počítat. A nepřepálit nákup, i kdyby zrovna byla akce tři plus jeden reaktor zdarma.
Autorka je ekonomická analytička Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
