Tomáš Klvaňa: Stojíme na prahu renesance jaderné energetiky
V poslední době kreslí některá média jadernou energetiku v negativním světle. Kritizují pořizovací cenu jaderných elektráren a neúspěchy různých staveb ve světě. List E15 podnikatele v energetice Daniela Křetínského například věnoval hodně prostoru projektu malého modulárního reaktoru firmy NuScale Power v Utahu, který byl na podzim ukončen.
Problém tam však nebyl v technologii, ale v konkrétním návrhu reaktoru, který vyžadoval neudržitelné množství železobetonu, jehož cena v posledních měsících výrazně stoupla.
Čtěte také
Vzniká tak dojem, že to má jaderná energetika těžké, což by některé čtenáře mohlo zmást zejména v souvislosti se sázkou Fialovy vlády na jadernou energii. Přitom pravdou je spíše opak. Výsledky globálního klimatického summit v Dubaji stejně jako technologický pokrok naznačují, že stojíme na prahu nové jaderné renesance, kterou potáhnou jak tradiční velké reaktory, tak malé modulární, které by se mohly na trhu objevit v polovině příští dekády.
Například britská vláda plánuje do roku 2050 zvýšit podíl jaderné energie ve svém celkovém energetickém mixu ze současných šesti na 24 gigawatt, což bude představovat asi čtvrtinu spotřeby země.
Stabilní investice s dlouhodobým přínosem
Výhody, stejně jako nevýhody, jaderné energie jsou dobře známé. Jedná se sice zpočátku o drahou investici, která však představuje stabilní zdroj planetárně čisté energie. Jaderné elektrárny vydrží dlouho – třeba Westinghouse uvádí, že jeho reaktor AP1000 vydrží spolehlivě až 80 let.
Čtěte také
Jaderné elektrárny jsou výkonné a šetří planetu i jinak. Ve své knize Jak se vyhnout klimatické katastrofě píše Bill Gates, že na každou jednotku stavebního materiálu poskytují jaderné reaktory mnohem víc energie než tradiční obnovitelné zdroje.
Solární, vodní a větrné systémy spotřebují deset až 15krát víc betonu a oceli než stavba jaderného reaktoru, a to při stejné jednotce vyrobené energie. To je podle Gatese velký problém, protože při výrobě těchto betonových a ocelových materiálů vzniká velké množství emisí skleníkových plynů.
K tomu je nutné vzít v úvahu, že malé modulární reaktory jednou budou levnější než ty tradiční, protože se vyrábějí v kontrolovaných podmínkách továren, sériově, nikoliv na místě, kde budou instalovány. Vyrábět je bude řada firem, takže vznikne ostřejší konkurence, než jaká byla v jaderné energetice doposud.
Česká vláda bývá často kritizována za nekoherentní přístup k ekonomice a státním financím. Její energetická politika je však příkladná a vyznačuje se velkým úspěchem, jenž ovšem z nějakého záhadného důvodu kabinet nedovede komunikovat. Za poslední rok a něco vláda dokázala pod tlakem krizových okolností totálně přeorientovat energetické směřování státu bez toho, aby kdokoliv v zimě trpěl nedostatkem energie.
Její sázka na energii z jádra je další správný krok. Výstavba a provoz jaderných elektráren vytváří pracovní místa a podporuje lokální ekonomický rozvoj, jak s tím ostatně počítají hospodářské výhledy již zmíněné britské vlády. Vzhledem ke své dlouhé provozní době představují jaderné elektrárny stabilní investici s dlouhodobým přínosem pro ekonomiku.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
