Ondřej Neff: Černý den
Na celé věci vidím jedinou pozitivní stránku: sobota 15. dubna, to se bude dobře pamatovat. Pro mě to bude den, kdy zvítězila ideologická zaslepenost nad rozumem. Toho dne se v Německu uzavřely tři poslední doposud skvěle fungující jaderné elektrárny a počítá se s tím, že výpadek nahradí elektrárny tepelné, spalující uhlí.
Aby bylo jasno, jsem takzvaně zelený od svého dětství. Vyrůstal jsem na venkově, v domě u lesa.
Čtěte také
O vzniku uhlí jsem se dozvěděl od rodičů, jak vznikalo dlouhým procesem před miliony let, jaký je to zázrak přírody, jak cenná hmota to je a my vezmeme lopatku, hrábneme do kýblu a šup s tím do kamen. Za hodinu, za dvě je z ní popel, definitivně mrtvá hmota.
Už tehdy mi to připadalo děsivé a pak se začalo psát o atomových elektrárnách. Byla to doba technooptimismu: atom bude svítit, atom bude pohánět stroje a jednou – počítalo se s rokem dva tisíce jako nejvzdálenější metou – jednou se rozběhnou elektrárny vodíkové.
Šlus
Jenže to bylo v době studené války. V Kremlu vymysleli geniální propagační plán: mírové hnutí. Oni, kteří seděli na bajonetech a ve svém impériu drželi celé národy terorem a celý podnik omotali ostnatým drátem, oni se začali tvářit, že Sovětský svaz je mírová hráz.
Čtěte také
Západ byl znázorňován dvojicí: tlustý kapitalista s cylindrem a vychrtlý Strýček Sam omotaný vlajkou s hvězdami a pruhy. Jedno měli společné – tahali se o velkou bombu s nápisem A. To aby každý pochopil, že je to atomová bomba.
Bylo to něco podobného, co jsme zažili o půlstoletí u nás s protesty proti radaru v Brdech. Taky to bylo řízené a placené z Ruska a taky na to naletěli idealisté se srdcem planoucím pro lásku a spravedlnost. Z toho vnikl zkrat, že atom jako atom, nálada se obrátila proti jaderným elektrárnám, vývoj technologie se omezil, někde zastavil. Je to bolestný proces.
V Rakousku to dosáhlo stupně fanatismu – chytráci nabízeli Rakušanům přístroj, který jim v elektrické zásuvce odliší čistou elektřinu vyrobenou z uhlí a nečistou pocházející z Temelína. V Německu to šlo pomaleji, ale došlo to ke stejnému výsledku. Je na to slovo šlus.
Přitom je pikantní, že teď už by větší část Němců byla pro pokračování jaderné energetiky. Jenže je to něco podobného jako s brexitem v Británii. Dnes už taky větší část Britů ví, že brexit byla chyba. Některé chyby ale napravit nelze anebo jen tuze obtížně.
Proto ten den, kdy nastaly, má označení černý den.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
