Ondřej Neff

Četná tajemství se skrývají v pražských zdech. Golemův šém je snad pořád ještě zakutálený někde v podzemí někdejšího Židovského města.

Narazil jsem onehdy ve zprávách na takovou drobnost. Mělo k tomu dojít ve Stockholmu v metru.

Mimopražský posluchač tu zprávu nejspíš přešel a nemyslím si, že zvedla ze židle mnoho Pražanů. Já k ní mám tak trochu osobní vztah a proto se o ní zmiňuju.

Mrazivou atmosféru poslední lednové dekády ohřál veselím návrh nového zákona o státním jazyce. Předložili ho komunisté a hned v první větě sekli hrubou chybu.

Nepamatuju, že by se někdy záznam ze zasedání britského parlamentu rozletěl po internetu. Stalo se z něho virální video.

Doba pokročila a mám z toho radost. Radost je o to větší, že ji mohu zvěstovat na začátku nového roku, ano, v druhém mém povídání v roce 2019.

První týden nového roku máme za sebou. Když tak uvažuju, co mi motalo v uplynulém roce hlavu a čeho se nezbavím ani letos, pak to asi bylo životní prostředí.

Končíme osmičkový rok a zítra se probudíme do roku devítkového. Ten osmičkový ve smyslu 100. výročí republiky, ono bylo osmiček k připomenutí víc – byl pro mě překvapující.

V polských Katovicích se konala světová konference o klimatu. To je náramná událost, taková světová konference o klimatu.

Připomenu příhodu, která mě před pár dny zaujala. Četl jsem o ní v novinách a to  neznamená, že se stala anebo že se stala přibližně nebo zhruba tak, jak bylo napsáno.