Petr Hartman: Nejsou lidi, varuje česká armáda
Bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje. Konkrétní hrozby se přibližují k České republice. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se jim díváme přímo do tváře. Zatím stále ještě zprostředkovaně například pomocí záběrů z ukrajinské fronty. Nejenom ony ale naléhavě připomínají, že potřebujeme mít funkční a kvalitní obranu země. Nejde při ní pasivně spoléhat na naše členství v NATO.
Česká armáda se musí měnit tak, aby mohla plnit nové úkoly, které před ní stojí. K tomu potřebuje dostatek peněz a hlavně lidí.
Čtěte také
Na obranu země by každý rok měly ze státního rozpočtu směřovat minimálně 2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Alespoň se k tomu Česká republika při vstupu do NATO zavázala. Zároveň to dlouhá léta nebyla schopna plnit. Nyní už požadovanou částku na obranu může alespoň teoreticky vykázat.
Do výdajů totiž započítává i peníze z jiných rozpočtových kapitol než z té určené pro ministerstvo obrany. Zdaleka ne všechny položky přitom odpovídají představám Severoatlantické aliance, co lze za skutečné výdaje na obranu vydávat.
Víc peněz, víc lidí?
Přesto jsou armádní příjmy výrazně vyšší, než tomu bylo v minulosti. Zároveň je velmi pravděpodobné, že nadále porostou. Více peněz by mělo znamenat lepší techniku, zbraně, zázemí a také více kvalitně zaplacených lidí.
Čtěte také
Tato představa je zatím vzdálena realitě. Přinejmenším v tom, že se armádě nedaří naplňovat plánované stavy. Profesionálních vojáků je výrazně méně, než by odpovídalo tabulkovým počtům. Přitom v nepříliš vzdálené budoucnosti by jich bylo potřeba ještě více.
Byť se k náborům opakovaně hlásí tisíce lidí, většina z nich neprojede náročným přijímacím řízením. To trvá několik měsíců a uchazeči o práci ve vojenské uniformě často nesplňují na ně kladené nároky.
Armáda se sice neobejde bez žen a mužů u bojových jednotek, ale ke svému kvalitnímu fungování potřebuje i jiné profese. U nich by nemusela vadit horší fyzická kondice, nebo ne zrovna dokonalý zdravotní stav, případně vyšší věk. Od září došlo ke zmírnění příslušné vyhlášky, která by těmto lidem ve službě v armádě už neměla bránit.
Armáda není přitažlivá
Přesto se její řady nerozšiřují závratným tempem. Jednak ji každý rok opouští zhruba 1,4 tisíc lidí, jednak nové zájemce příliš nelákají finanční podmínky. Týká se to především vojáků nižších hodností.
Jejich ohodnocení často neodpovídá omezením a nebezpečím, která s sebou nese vojenská služba. Podobně placené a daleko klidnější zaměstnání bez problémů najdou v civilu.
Jak opakovaně ukazují nenaplněné tabulkové počty, pozice profesionálního vojáka není dostatečně přitažlivá. Ani sebelepší armádní technika se neobejde bez dobře vycvičených lidí.
Ty přitom nejde jednoduše získat znovuzavedením povinné vojenské služby – přestože si to část politiků i veřejnosti myslí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
