Čínská armáda není nejpočetnější na světě, má ale sílu, která vzbuzuje respekt
Vzpomínáte na euforii ze začátku 90. let? Sovětský svaz tehdy zmizel z mapy světa, Čína hledala místo v mezinárodním společenství a Indie měla vlastních, vnitrostátních problémů nad hlavu. Zdálo se, že armády, vojáci a stroje na zabíjení se postupně ze světa vytratí – teď je ale všechno jinak. Zbrojaři vydělávají nejlíp v historii, zuří válka na Ukrajině a na spadnutí je těžký konflikt na Tchaj-wanu, nebo na Korejském poloostrově.
Čtěte také
V dějinách válečnictví a ve světě militárii zanechala Asie výrazný otisk. Vojsko Čingischána, vojáci čínské dynastie Ming, japonští samurajové a v modernějších časech třeba armáda barmánských králů nebo severovietnamští vojáci Viet Minhu. Ti všichni jsou dodnes ve svých zemích symbolem loajality a válečných úspěchů – pravda, často zabalených do politické propagandy a nacionalistického výkladu.
Síla armády a počet mužů a žen ve zbrani není jedno a to samé. Suverénně nejsilnější armádou světa je ta americká. Důvodů je víc, ale tím hlavním jsou peníze a z toho plynoucí náskok v technickém vývoji a inovacích.
Nejpočetnější armády světa
Díky tomu do kolika válečných konfliktů se Spojené státy během 20. století zapojily, mají náskok i v tom, jak rychle dokázaly nové zbraně otestovat přímo v ostrém boji.
Jak je to ale s počty vojáků ve zbrani? V žebříčku deseti nejpočetnějších armád světa najdete v první desítce hned osm asijských zemí. Jedinými mimo asijskými jsou aktuálně Ukrajina a Spojené státy. Pokud ale chcete na první příčku dosadit Čínu, jste na omylu.
Čtěte také
Má sice aktuálně skoro 2 miliony mužů i žen ve zbrani, ale při započítání aktivních vojenských záloh jsou to dohromady 3,2 miliony lidí, což zdaleka není nejvíc na světě. Víc má momentálně Jižní Korea – 3,8 milionů lidí, Indie 5,1 milionů a světovému žebříčku vévodí Vietnam s 5,8 miliony vojáků, vojaček a záložáků.
„Vietnam je příkladem toho, jak se v obranné doktríně jednoho státu snoubí na jedné straně technologický pokrok a nákup sofistikovaných technologií a na straně druhé tradiční a prověřený postup – čili co možná nejvíce lidí ve zbrani. Branná povinnost tam existuje pro prakticky každého zdravého muže a ženu. Vietnamská armáda je dnes nejen masívní, ale i dobře vyzbrojená. V regionu jihovýchodní Asie jde o vojenskou velmoc,“ vysvětluje podcast jménem Rapid Response.
Největší obavy vzbuzuje Čína
Informace, že čínská armáda není početně tou největší na světě, je možná překvapivá, ale to nic nemění na tom, že jde o sílu, která vzbuzuje respekt. Tou nejpodstatnější změnou čínských militarií posledních dvaceti let je to, že země se z importéra zbraní přeměnila v dominantního vývozce.
Čtěte také
Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru dokonce Čína patří už mezi pět největších světových prodejců zbraní. Technologicky se Číňané opírají o vlastní vývojová centra a domácí zbrojovky. Od roku 2020 ale země zrychlila hlavně výrobu a rozmístění jiného typu zbraní.
„Čína má aktuálně přibližně 500 kusů zbraní, které patří do kategorie jaderných. Její mezikontinentální balistické rakety jsou považovány za jedny z nejrychleji se pohybujících na světě. Podle toho, co pravidelně vyfotografují americké špionážní satelity, Čína masívně zbrojí a jadernou sílu má rovnoměrně rozmístěnou po celé zemi. Obavu vzbuzuje hlavně rychlost, s jakou buduje a modernizuje své námořnictvo a stavbu nových, jaderných ponorek. Současně ale umí dobře tajit a mlžit kolem svých dalších plánů, takže ani pro tajné služby není snadné získávat informace. Západní analytici odhadují, že do roku 2030 země zdvojnásobí svůj současný jaderný potenciál,“ odhaduje současnost jaderných sil čínské armády analýza televizní stanice Al-Džazíra.
Víc nabízí podrobná analýza Davida Jakše pro pořad Zaostřeno. Poslechněte si v audiozáznamu.
Související
-
Jak poslat armádu po Evropě? Nejlepší je vlak, vojáci ani lidé od dráhy s tím ale nemají zkušenosti
Podle jednoho z nejvyšších francouzských generálů je naprosto nezbytné začít znovu mluvit o evropské vojenské mobilitě – a k tomu je potřeba praxe.
-
Doufám, že vojáci NATO na Ukrajinu nakonec pojedou, říká historik Rychlík
Úvaha Západu o vojenské přítomnosti na Ukrajině se u hlav států nesetkala s pochopením. „Byla to zásadní chyba,“ komentuje historik Jan Rychlík.
-
Vojáci rukovali a civilisté se učili zatemňovat. Co vysílal rozhlas před Mnichovem 1938?
Co se dělo ve vysílání v posledních měsících roku 1938, než přišel mnichovský verdikt? Jak se střídaly naděje a pesimismus, klid a hysterie, věcné příspěvky s propagandou?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka