Za odporem proti větrným elektrárnám stojí často nesmyslné mýty, tvrdí ředitel z ministerstva životního prostředí
Češi – mírně řečeno – větrné energii nefandí. Česko je totiž spolu s Maltou na naprostém chvostu žebříčku zemí Evropské unie v oblasti jejího využití. Zatímco v Německu pokrývají větrníky skoro třetinu produkce elektrické energie, v Rakousku je to asi 12 procent a rychle je staví i Polsko, kde vítr vyrábí asi desetinu spotřeby elektřiny. U nás je to ale jen pouhé procento.
Mělo by se to změnit, říká vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR René Neděla.
Čtěte také
„V současnosti máme zhruba 340 MW instalovaného výkonu, a to číslo bychom chtěli zpětinásobit, tedy proti současnému stavu,“ zdůrazňuje ředitel v pořadu Zaostřeno.
Bohužel i s tímto plánem bude Česko dál za okolními státy hluboce zaostávat. Nedávná odmítavá referenda ve třech obcích na Vysočině navíc naznačují, že se představa věží s obřími vrtulemi nelíbí významné části veřejnosti.
„Nevím, mně ty větrníky přijdou nekoncepční. Když to vidím u nás v Počátkách, kde máme už tři čtyři věže – tak jim říkám – tak mají další dvě v jiné obci a větrný pár zas jinde – tak to vlastně nic neřeší,“ říká odpůrkyně větrných elektráren z Počátek na Pelhřimovsku, která si nepřála být jmenována.
Dobře organizovaná kampaň?
Na internetu a sociálních sítích to někdy vypadá, jako kdyby se proti nim vedla dobře organizovaná kampaň, konstatuje vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub.
„Musíme začít mýty odbourávat – často jsou až nesmyslné. Dočetl jsem se, že používají infrazvuk nebo dokonce zabíjejí ptáky. Každý projekt je vždy potřeba posoudit zvlášť, nejvíc ptáků ale zabíjejí auta a kočky,“ zdůrazňuje ředitel Holub.
Místostarosta Znojma Jiří Kacetl (PRO ZNOJMO) je odhodlaný bojovat všemi politickými, mediálními i právními prostředky nejen proti větrníkům v Česku, ale také kam oko dohlédne v Rakousku.
„Jako lokálnímu patriotovi se mi nemůžete divit – vždy totiž musím vstupovat do správních řízení, popřípadě do soudních řízení, a to s argumenty, které obhajují naše stanovisko.“
Proč se v Česku nedaří větrné energii více prosadit? Je to kvůli legislativě, nebo odporu veřejnosti? Téma pro Zaostřeno Víta Pohanky, poslechněte si víc.
Související
-
Počátky odmítly výstavbu větrných elektráren, rozhodli o tom místní v referendu
Obyvatelé Počátek na Pelhřimovsku odmítli výstavbu větrných elektráren na území svého katastru. Referendum iniciovali odpůrci výstavby.
-
Budou v Moravském Berouně větrné elektrárny? Obyvatelé je nechtějí, zastupitelstvo ještě nerozhodlo
Roční spotřebu 70 tisíc domácností by mohly pokrýt nové větrné elektrárny, které chce postavit soukromý investor v katastru Moravského Berouna na Olomoucku.
-
Větrné elektrárny nemají negativa, na jejich estetiku si lidé zvyknou, říká Bursík
„Jsme průmyslová země a měli bychom investovat do průmyslu, který má budoucnost,“ myslí si prezident Evropské federace pro obnovitelné zdroje energie Martin Bursík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
