Edvard Beneš byl složitá osobnost žijící ve složité době. A měl často smůlu, hodnotí britský historik
Druhý československý prezident Edvard Beneš stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)
Odkaz Edvarda Beneše je poněkud sporný a výklad jeho osobnosti se v čase mění tak, jak se mění naše společnost. Někdy je zajímavé podívat se na domácí dění trochu s odstupem. Cizíma očima.
Čtěte také
Podívejme se tedy na postavu Edvarda Beneše pohledem britských historiků. Nakonec, byla to Velká Británii, kde Beneš prožil těžká léta nacistické okupace Československa a mnohá místa jsou tam s ním dodnes spojena.
„Tak jako další politici a historické postavy, má i Beneš několik tváří. A není sám. Aktuálně se v Británii řeší třeba odkaz Winstona Churchilla, který není vnímán jen pozitivně. Diskuse o tom, jaké je dědictví té či oné historické postavy, často vypovídá víc o nás než o ní,“ nastiňuje profesor Martin D. Brown, který učí na Richmond American University London.
„A Beneš? Byla to složitá osobnost, která žila ve složité době. A měl často smůlu. Jak víte, v československé historii vždy hrály klíčovou roli letopočty s osmičkou na konci a on byl skoro u všech těchto dramatických momentů. V roce 1918, když se zrodil stát, v roce 1938, když se stát rozpadal, i v roce 1948, když přebírali moc komunisté. Hodnocení Beneše je o to těžší, že jej vždy děláme pod zorným úhlem těchto složitých okamžiků.“
Poslechněte si celé Zaostřeno Jaromíra Marka. Vysíláme ho v repríze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
