Edvard Beneš byl složitá osobnost žijící ve složité době. A měl často smůlu, hodnotí britský historik
Na konci května uplyne 140 let od narození druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Muže, který stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později.
Odkaz Edvarda Beneše je poněkud sporný a výklad jeho osobnosti se v čase mění tak, jak se mění naše společnost. Někdy je zajímavé podívat se na domácí dění trochu s odstupem. Cizíma očima.
Čtěte také
Podívejme se tedy na postavu Edvarda Beneše pohledem britských historiků. Nakonec byla to Velká Británii, kde Beneš prožil těžká léta nacistické okupace Československa a mnohá místa jsou tam s ním dodnes spojena.
„Tak jako další politici a historické postavy má i Beneš několik tváří. A není sám. Aktuálně se v Británii řeší např. odkaz Winstona Churchilla, který není vnímán jen pozitivně. Diskuse o tom, jaké je dědictví té či oné historické postavy, často vypovídá víc o nás než o ní,“ nastiňuje profesor Martin D. Brown, který učí na Richmond American University London.
„A Beneš? Byla to složitá osobnost, která žila ve složité době. A měl často smůlu. Jak víte, v československé historii vždy hrály klíčovou roli letopočty s osmičkou na konci a on byl skoro u všech těchto dramatických momentů. V roce 1918, když se zrodil stát, v roce 1938, když se stát rozpadal, i v roce 1948, když přebírali moc komunisté. Hodnocení Beneše je o to těžší, že jej vždy děláme pod zorným úhlem těchto složitých okamžiků.“
Poslechněte si celé Zaostřeno Jaromíra Marka v audiozáznamu.
Související
-
Osudová rozhodnutí Edvarda Beneše
Edvard Beneš se zasloužil o stát – to je zákon. Málokterý politik svými rozhodnutími určoval ve 20. století směr Československa tak, jako druhý československý prezident.
-
K Východu, nebo na Západ? O tom nemělo Československo po válce jasno, vyřešil to až komunistický puč
Které osobnosti dominovaly veřejnému prostoru po skončení druhé světové války? A o čem se psalo? Existovalo téma, o kterém se psát nesmělo?
-
Politický vliv na soud s protektorátní vládou? Komunisté žádali aspoň „tři špagáty“, říká historička
Pohled na politický vliv na přelíčení z dubna 1946 nabídne nový díl cyklu Jak to bylo doopravdy. Připravila ho Ivana Chmel Denčevová a režii měl Michal Bureš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
