Identita bez kastrace. Transgender lidé získají od července snáz doklady, jaké k životu chtějí
Transgender lidé mají přinejmenším na první pohled co slavit. 1. července 2025 vstoupil v platnost zákon, který umožnil změnu pohlaví bez hormonální léčby a chirurgického zákroku. To znamená bez kastrace. V postsovětském prostoru je to opravdu přelom. Jenže životní realita transgender osob je komplexnější a často odmítavý až nenávistný postoj části většinové společnosti se nedá změnit přijetím jednoho zákona.
Změnit pohlaví bez chirurgického zákroku a hormonální léčby je podle aktivistky a youtuberky Lenky Králové zásadní moment v boji za práva transgender komunity.
„Od 1. července jsme se zařadili mezi civilizované země, kde je možné podstoupit úřední změnu pohlaví bez nutnosti nechat si řezat do těla, bez lékařské indikace. To je obrovský posun a opravdu mimořádný pro české trans lidi,“ zdůrazňuje v pořadu Zaostřeno.
Čtěte také
Zároveň upozorňuje, že nový zákon neřeší všechno. Podmínky úřední změny pohlaví nejsou pevně zakotveny v legislativě, a proto mohou být v budoucnu snadno změněny. Politická reprezentace se může po volbách k tématu postavit jinak.
Zásadním problémem podle Králové zůstávají zakořeněné stereotypy a negativní postoje části většinové společnosti. Výzkum Národního ústavu duševního zdraví z roku 2022 ukazuje, že 42 procent gayů se bojí chytit partnera za ruku na veřejnosti a 45 procent skrývá svou orientaci v zaměstnání.
Králová říká, že realita je jiná, než jak se ráda prezentuje česká společnost. „Většinová společnost se považuje za tolerantnější, než ve skutečnosti je – nebo než jak ji queer komunita vnímá,“ upozorňuje.
Problém s doklady
Změna pohlaví je pro mnoho trans lidí důležitá nejen kvůli osobní identitě, ale i z praktických důvodů. Nesoulad mezi vzhledem a údaji v dokladech vede k častému odhalování intimních informací v situacích, kdy to není nutné – například při ubytování v hotelu nebo při volbách.
Čtěte také
Králová připodobňuje tuto zkušenost k situaci, kdy by člověk měl své nejosobnější tajemství napsané na lístečku a musel ho všude ukazovat – nejen u lékaře, ale třeba i v hotelech nebo u voleb. Díky novému zákonu získají transgender lidé brzy doklady odpovídající jejich identitě.
„Budu se moct jmenovat Lenka Králová, z mého rodného čísla nepůjde vyčíst pohlaví – a tyto problémy pro mě přestanou existovat,“ těší se aktivistka.
Podle ní to pro někoho může znamenat i zásadní změnu v možnosti získat zaměstnání, protože část zaměstnavatelů předsudky stále nezastírá.
Církev a sexuologové
Přijetí nového zákona posunulo Českou republiku mezi liberálnější evropské země v oblasti práv transgender osob. Podle Králové má v tuzemsku menší vliv katolická církev než v sousedních státech, což je jedním z důvodů, proč je Česko v postojích otevřenější než Polsko, Slovensko či Maďarsko.
Čtěte také
Přesto ale zůstává řada stereotypů, které mají kořeny v minulosti. Jedním z nich je spojování tranzice se sexuologií – přístup, který v západních zemích vymizel už v 90. letech.
„Česko je snad už poslední země na světě, kde se tranzice řeší na sexuologii. Ten předsudek, že jde o sexuální deviaci, vytvářeli sexuologové po desetiletí. A z toho plyne celá řada nedorozumění,“ zdůrazňuje Králová.
Jakým problémům nově čelí transgender lidé ve Spojených státech, přibližuje někdejší zpravodaj Českého rozhlasu v USA Jan Kaliba. Poslechněte si celý pořad.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.


