Tvrdé americké imigrační kontroly? Byly tu dávno před Trumpem, potvrzují čeští cestující

O amerických imigračních kontrolách se v posledních letech mluví jako o noční můře cestujících. Média, česká i zahraniční, přinášejí zprávy o zabavených mobilech, prohlídkách notebooků a lidech vrácených do země původu.

Často zaznívá, že se kontroly dramaticky zpřísnily po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu. Jenže mnoho zkušeností českých cestujících ukazuje, že přísné jsou už dávno.

Čtěte také

PLUS

Na mexicko-americké hranici umírá stále více lidí. Může za to Trumpova imigrační politika?

Jedním z nich je bývalý senátor Martin Mejstřík (nestraník). V roce 2006 cestoval do USA s diplomatickým pasem, tedy jako člen oficiální delegace. Přesto zažil situaci, kterou dodnes popisuje jako jeden z nejnepříjemnějších zážitků svého života.

„Normálně po mně vystartovali s jejich elektrickým obuškem. A kdyby tam nezůstala moje asistentka, která mě nějak zadržela, srazili mě k zemi,“ říká v pořadu Zaostřeno.

Úředníci měří všem stejným metrem

Podobné příběhy zažili i další, například známý fotograf Tomki Němec, spisovatel Patrik Banga nebo novinářka Julie Urbišová, která žije v New Orleans. Američtí imigrační úředníci totiž podle fotografa Němce „měří všem stejným metrem“, a to bez ohledu na diplomatický pas, nebo profesi cestujícího.

Čtěte také

Trump vs. Harvard: Americká vláda chce omezit udělování víz studentům z řad čínských komunistů

Zásadní chybou může být i špatné pochopení pravidel. Legendární rocker a frontman skupiny Olympic Petr Janda se o stejném přesvědčil před sedmi lety. Do USA přiletěl koncertovat, ale měl jen běžné turistické povolení ESTA. Výsledek? Deportace.

„Doprovázel mě do letadla takový opravdu vysoký černý Američan. Šel z něj docela strach, takže jsem se nepokusil prchnout. Usadili mě do letadla, ale to bylo skoro prázdné a letěl jsem zpátky,“ vzpomíná Janda.

Jak upozorňuje zkušený hudební manažer Janis Sidovský, pravidla jsou naprosto jasná – a platí už řadu let, bez ohledu na to, kdo sedí v Bílém domě.

„Jedete pracovat – a není rozhodující, jestli za to máte honorář, nebo chcete vystupovat z lásky ke krajanům. Prostě musíte mít pracovní povolení v podobě pracovního víza. A naivní představa, podle které udělám dobrý skutek a zazpívám zadarmo, tady opravdu není na místě,“ vysvětluje hudební manažer.

Emoce nechejte doma

Případ klarinetisty Jaroslava Škuty, který byl při příletu do USA vyslýchaný a následně deportovaný do Česka, podle Sidovského spíše ukazuje na to, že někteří stále nerozumějí základním pravidlům.

I Škuta byl prezentován jako příklad zpřísnění kontrol kvůli Trumpově politice, což podle manažera asi tak úplně nebude.

Čtěte také

Když Trump kácí les, létají třísky. A občas háže i granát. Jinak státní správu nepředělá, tvrdí Zrno

Novinářka a spolupracovnice Českého rozhlasu a České televize, která už řadu let žije v New Orleans Julie Urbišová radí cestujícím především zachovat klid a připravit se i na imigrační úředníky.

„S nikým se nedohadujte, mějte všechny potřebné dokumenty připravené v ruce. Když studujete, mějte doklad, který potvrzuje, kde budete studovat i v USA, pak víza, potvrzení o ubytování a tak dál. Důležité je také úředníkům odpovídat stručně, bez velkých emocí,“ uzavírá Urbišová.

Celý pořad Zaostřeno najdete v audiozáznamu, ptá se Vít Pohanka.