Evropa chce víc využívat vzácné kovy ze starých baterií i obnošené oblečení, říká odborník

15. leden 2025

Je to odpad, nebo surovina? Evropská unie už se skoro deset let snaží, aby odpověď stále častěji zněla surovina. Za tu dobu přijala pravidla, jak líp nakládat s plasty, textilem nebo bateriemi. Teď nová Evropská komise chystá obecná pravidla pro takzvanou cirkulární ekonomiku.

Čtěte také

„Důležitá nová iniciativa se jmenuje Akt o cirkulární ekonomice,“ říká v pořadu Zaostřeno zástupce ředitele Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise Patrick Anthony Child.

„Doufáme, že ho členským státům a Evropskému parlamentu představíme v roce 2026, kdy budeme mít šanci své nápady rozvinout dál. Budou se zaměřovat hlavně na podporu druhotných surovin. Tedy místo toho, abychom brali nově vytěženou surovinu, budeme ji recyklovat a znovu využívat materiály, které už v ekonomice jsou. Chceme tak výrazně snížit naši materiálovou stopu,“ dodává.

Index cirkularity

Jedním z ukazatelů, jak měřit posun v cirkulární ekonomice, je například celoevropský index úrovně materiálové cirkularity, který sleduje Eurostat. Ten hlídá podíl znovu použitých materiálů, které se vracejí zpět do ekonomiky, v poměru k celkové spotřebě surovin.

Čtěte také

Česko si v tomto indexu mezi lety 2010 a 2023 významně polepšilo. Zatímco v roce 2010 index dosahoval hodnoty 5,3 procent, rok 2023 to podle odhadů Eurostatu bylo už 12,8 procent, tedy nad unijním průměrem.

Akt k cirkulární ekonomice by měl podpořit také opakované využívání vzácných kovů, například pro baterie do elektromobilů. „Jde tak o lithium, nikl nebo kobalt, tedy klíčové suroviny pro výrobu čistých technologií,“ vysvětluje Filip Křenek z Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Díky podpoře oběhového hospodářství by se tak Evropa měla stát méně závislou na dovozu ze zahraničí.

Čtěte také

„Většina kovů se dobývá v různých částech světa, ale v podstatě 95 procent z nich se nyní rafinuje v Číně,“ popisuje Křenek současný stav. „Což znamená, že jsme poměrně existenciálně závislí na dodávkách vzácných kovů z Číny, případně výrobků, které se z nich vyrábí.“

Recyklace použitého textilu

Komisi má v hledáčku i použitý textil. Proč, vysvětluje odborník Child: „Textil, především ten použitý na oblečení, je jednou z oblastí, která se obzvlášť těší naší pozornosti z pohledu cirkulární ekonomiky.“

„Než abychom kupovali věci, zkonzumovali je a vyhodili, měli bychom mít víc udržitelný přístup k opakovanému použití a recyklování. A tím budeme i čerpat méně zdrojů z naší planety.“

Proto se odborníci snaží, aby lidé míň využívali fast fashion, tedy rychlou módu.

„Chceme se posouvat se od zvyků, kdy si něco koupíme, oblečeme si to dvakrát a pak vyhodíme, a to k víc udržitelnému způsobu spotřeby. A samozřejmě nás zajímá i způsob, jak nakládáme s textilem, který už dosloužil. To, jak ho třídíme na různé typy, aby pak byl snadněji znovupoužitelný nebo recyklovatelný, je součástí širšího přístupu cirkulární ekonomiky,“ dodává.

Jak by měla cirkulární ekonomika vypadat v praxi a prosadí se někdy i mimo státy EU? Poslechněte si celé Zaostřeno Jany Karasové.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.