Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky: Brusel nám ekologii nediktuje, to vláda neplní svoje cíle

Evropská unie podle Jonášové stanovuje obecné cíle a je na členských státech, jakým způsobem je naplní. Třeba v dopravě nutně nemusíme jít cestou elektrifikace – jak ukázal pilotní projekt v Brně, je možné pro pohon až 2500 městských autobusů využít biometan vyrobený z odpadu, který by jinak skončil na skládce.

Čtěte také

Uhlíkově neutrální ekonomika není šílenství, ale megatrend, který politici nezastaví, tvrdí Špicar

„Není to tak, že by nám Brusel diktovat, jak přesně to máme udělat. A to je velmi dobře, protože pokud se tak děje, tak energetické, strojírenské a jiné sektory mají vždy velkou míru odporu a tendenci dělat si to po svém. Mezi absolutními cíli a konkrétní realizací je třeba najít kompromis,“ zdůrazňuje.

Za absurdní ovšem Jonášová považuje to, že se v Česku nyní uvažuje o zdvojnásobení podílu biopaliv první generace v pohonných hmotách – tedy těch, které jsou pěstovány na zemědělské půdě v konkurenci s plodinami pro potravu a krmení.

Každý odpad se může dostat zpět do systému, aniž bychom zbytečně poškozovali životní prostředí. Navíc to dává ekonomický smysl.
Soňa Jonášová

Naopak odpadní biomasa, která představuje asi 1,8 milionů tun a je z ní možné vyrábět biopaliva druhé generace, je ukládána na skládky a a nevyužitý metan uniká do atmosféry. A velké rezervy vidí i ve zpracování odpadu po zpracování dřeva.

Čtěte také

Více biosložek do paliv? Není čas na nejsnadnější cestu, řešme budoucnost, vyzývá Pirát Holomčík

Například ve stavebnictví je prý možné využít i miliony tun vedlejších produktů z energetiky, jako jsou různé popílky, které končí na skládkách nebo se jimi zasypávají doly. Na každé tuně tohoto odpadu je možné uspořit čtvrt tuny emisí CO₂.

„Cirkulární ekonomika je systém, ve kterém se neplýtvá a na odpad se díváme jako na cenný zdroj – a každý odpad se může dostat zpět do systému, aniž bychom zbytečně poškozovali životní prostředí, a navíc to dává ekonomický smysl,“ vysvětluje s tím, že vydělat na tom mohou spotřebitelé i průmysl, který musí za likvidaci odpadů platit.

Vláda nenaplňuje vlastní vize

Ředitel evropské sekce organizace Greenpeace Jorgo Riss návrh Evropské komise kritizoval jako nedostatečný, podle něj je nutné přestat podporovat fosilní paliva, průmyslové zemědělství a odlesňování. Jonášová ale upozorňuje na to, že vina je i na členských státech.

Čtěte také

Fotovoltaika má budoucnost, uznává ministr Havlíček. Vláda ji ale podpořila méně než jiné zdroje

„To, jakým způsobem máme nastavené dotace, si ovlivňujeme sami. Málokterý stát podporuje velké zemědělce takovým způsobem, jak jsme si to prosadili v České republice. Evropská unie hraje minimální roli,“ upozorňuje.

Česká vláda podle Jonášové nedbá na klimatické cíle.

„Když posledních šest let sleduji téma odpadového hospodářství a vidím, jak lehké bylo prolobovat konec skládkování o dalších šest let, tak ztrácím slova pro to, co se děje v politice. Vláda nenaplňuje svoje vize, byť je měla v programovém prohlášení,“ kritizuje Jonášová.

Proč v Česku ještě není ekologie módní tak, jako tomu je v západní Evropě? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.