Říká se, že Česko je třídící velmoc. S tím rozhodně nesouhlasím, tvrdí cirkulární ekonom
Recykluje se asi čtvrtina nápojových kartonů – tetrapaků – a zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. „Říká se, že Česko je třídící velmoc, s tím nesouhlasím. Nápojové kartony jsou jedním z dobrých příkladů, druhý je organický odpad. A není to jen o třídění, ale i o tom, co se s odpadem stane, když ho vytřídíme a odešleme k recyklaci,“ říká cirkulární ekonom Vojtěch Vosecký. I v zahraničí je podíl dalšího zpracování odpadů dvojnásobně až trojnásobně vyšší než u nás.
„Je tady nějaký trh, kdy se nápojové kartony vykupují skoro za nic a při životě ho drží systém EKO-KOM, který podporuje zpracování a recyklaci obalů včetně nápojových kartonů. Samostatná recyklace tetrapaků je ale hlavně na papír, který obsahují. To se děje na linkách v Německu a Polsku,“ vysvětluje.
Čtěte také
Nápojové kartony obsahují tři složky: papír, hliníkovou fólii a plastovou fólii.
„My ale máme problém s dalším využitím hliníkové fólie a plastu, které končí ve spalovnách. Proto se tomu už nemůže říkat recyklace. Zpracovává se totiž pouze papír.“
Když totiž hovoříme o recyklaci, musíme vědět podrobnosti i o samotném třídění.
„Když chceme recyklovat, než se to rozemele, roztaví, přetaví, mechanicky zpracuje, tak to ale nejdřív musejí lidé do systému vrátit.“
Čtěte také
Proto máme na ulicích žluté kontejnery na plasty, modré na papír a černo-oranžové nádoby na nápojové kartony.
„Když se ptáte, proč končí tři čtvrtiny nápojových kartonů na skládce nebo ve spalovně, tak je to tím, že ty tři čtvrtiny neskončí vytříděné v k tomu určených nádobách, ale v černých popelnicích na směsný komunální odpad. Ten pak putuje přímo na skládku, ve větších městech jako v Praze nebo v Brně do spalovny.“
„Tady začíná ten reálný problém, protože se jich třídí hrozně málo,“ uzavírá Vojtěch Vosecký.
Celé Zaostřeno Terezy Čapkové si poslechněte v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
