Apolena Rychlíková: Investoři objevili „kouzlo“ nájemního bydlení a to teď zdražuje. Překvapivé to není, problematické ano
V oblasti nájemního bydlení v České republice ještě donedávna platilo, že trh pronajímatelů je rozdrobený a složený především z přímých majitelů bytů. Ti se často „rektrutovali“ z restituentů nebo lidí, kteří byty byli schopni koupit v období privatizace. Velkých a institucionálních hráčů, jako je například firma Heimstaden (dříve OKD byty), působící v Moravskoslezském kraji, nebo firma CIB Písnice, která v Praze vlastní sídliště Písnice, tu příliš nebylo.
To se však začalo v posledních letech měnit. Jak uvedl server Seznam Zprávy, nájemní bydlení v Česku se rychle proměňuje pod vlivem rostoucího zájmu investorů o tzv. Build-to-Rent (BTR) model – tedy výstavbu bytů určených výhradně k dlouhodobému pronájmu.
Čtěte také
V Praze je dnes přes 4500 takových bytů, stovky dalších se staví a tisíce jsou plánovány do konce roku 2026. Investoři tento model považují za výhodný: slibuje stabilní výnosy, méně rizika než u individuálního pronajímání a zároveň flexibilní možnosti budoucího prodeje, třeba po jednotlivých jednotkách.
Velcí hráči, jako je skupina AFI, plánují expanzi až na 5000 nájemních jednotek. Jejich cílovou skupinou jsou především cizinci, kteří by dle investorů měli umět ocenit vyšší kvalitu bydlení, přidružené služby jako recepce, rychlý internet, flexibilní nájemní smlouvy a celkově profesionální správu nemovitostí. Tito lidé dnes tvoří i více než 60 procent klientely v některých projektech. Nájemné v takových bytech bude třeba u velkých bytů i dvojnásobné oproti běžnému trhu.
Nečinnost politiků
Zní to idylicky, ale idylické to není. Výstavba investorských nájemních bytů, které přímo míří na movitější klientelu, bude mít samozřejmě dopady na nedostupnost bydlení u nás. Ta je přitom dlouhodobě neudržitelná a způsobuje, že na vlastní bydlení už dosáhne jen velmi úzká skupina lidí.
Čtěte také
Na nový byt člověk potřebuje v průměru přes 13 hrubých ročních platů. Praha je pak hned za Amsterdamem druhá nejhůř dostupná metropole. Ukazují to čerstvá data z Deloitte Property Indexu 2024, který srovnává, jak a za kolik Evropané bydlí.
Zatímco o vlastnickém bydlení se mluví, to nájemní zůstává neřešené. A nezměnil to ani nový zákon o podpoře bydlení, který je sice důležitým krokem, ale ochranu nájemníků a nájemnic neřeší. Nevěnuje se třeba možné změně v pronajímatelských smlouvách, které jsou v Česku zpravidla na jeden rok a staví nájemnictvo do velmi nevýhodné pozice.
Problém s vysokými nájmy má hned několik úrovní.
I když nájemníci a nájemnice dnes v Česku tvoří necelou čtvrtinu trhu (pořád zhruba 75 procent lidí u nás nemovitosti vlastní), bývají zpravidla velmi zranitelní. Ceny nájmů rostou, ale reálná výše mezd během uplynulých let klesala.
I na rostoucím počtu žádostí o dávky na bydlení vidíme, že bydlení se pro stále větší skupinu lidí stává položkou, kterou jen těžko zvládají uplatit. Nízké mzdy a drahé nájmy tak subvencuje stát. To, že se z vlastnického bydlení staly pro část investorů více méně jen položky ve finančním portfoliu, už víme a zažíváme. Teď se to samé, nepřekvapivě, děje s bydlením nájemním.
Bohužel: roky trvající nečinnost politiků v oblasti vlastnického bydlení dává tušit, že i v případě toho nájemního neudělá stát pro zlepšení jeho dostupnosti nejspíše nic. A to i přesto, že bez důstojného a dostupného bydlení se lidem žije jen velmi těžko.
Autorka je šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
