Žádný hazard, ale konec praxe z dob Rakouska-Uherska. Ministerstvo hájí reformu antimonopolního úřadu

Místo dvoustupňového řízení na antimonopolním úřadu, kdy nejdříve o sporu rozhodují úředníci a poté v případě odvolání jedné ze stran znovu samotný předseda úřadu na základě doporučení rozkladových komisí, by se mělo nově rozhodnout rovnou v jednom stupni.

Sníží se tím i celkový počet instancí, které spory kolem zakázek řeší, a ty se tak táhnou. V současnosti jich má Česko nejvíc v Evropské unii.

„Řekněme si úplně na rovinu, že pět instancí a monokratický systém rozhodování (rozklad samotného předsedy úřadu, pozn. red.) staví Českou republiku do raritní pozice v rámci Evropské unie,“ uvedla v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus vrchní ředitelka na ministerstvu pro místní rozvoj Leona Gergelová Šteigrová, která je hlavní autorkou reformy.

Odmítá tak výtky předsedy antimonpolního úřadu Petra Mlsny, že reforma pro přezkum zakázek znamená „nebezpečný hazard“.

Kauce a tříčlenná rada

Nově by měla vzniknout při antimonopolním úřadu Rada pro veřejné zakázky s tříčlennými senáty. Dva členové by byli stálí odborníci a třetí by se vybíral ze seznamu expertů podle toho, jaké oblasti se daný spor týká.

Čtěte také

Antimonopolní úřad má nástrojů dost, myslí si právník Neruda. Mění se svět i komunikace, musíme reagovat, argumentuje šéf ÚOHS Mlsna

Senát by spor projednával ústně se všemi stranami a během 20 pracovních dnů také vydal předběžné právní stanovisko. To by mělo vést k tomu, že se znesvářené strany na jeho základě ve většině případů dohodnou.

„Když se podíváme do Německa, tak až 60 procent věcí, které se řeší, končí v tento moment,“ upozornila Gergelová Šteigrová. 

Podpořit dohodu by měl i přísnější režim kaucí. Podle vrchní ředitelky návrh obsahuje povinnost stěžovatele složit vždy kauci jedno procentu objemu zakázky se stropem 10 milionů korun.

Pokud na základě předběžného právního stanoviska senátu pak stěžovatel vidí, že je pravda u protistrany a svůj návrh stáhne, ušetří z kauce 65 procent hodnoty. To by měla být finanční motivace ke smíru.

„Podívejme se, jak systém funguje dnes. Například napadení zadávacích podmínek tendru stojí firmu sto tisíc korun. Pokud podá rozklad, nestojí jí to nic,“ upozornila vrchní ředitelka.   

Nesouhlas Mlsny

S hlavními body reformy ale nesouhlasí předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna. Podle něj nový postup přinese do zakázek chaos.

Čtěte také

Rozhoduji jen půl procenta zakázek. Nemám moc reformu ÚOHS blokovat, odmítá předseda úřadu Mlsna kritiku

„Říkám, že je to skutečně revoluční hazard, takto změnit přezkum veřejných zakázek v České republice, který povede k rozkolísání rozhodovací praxe,“ uvedl nedávno v pořadu 20 minut Radiožurnálu.

Podle něj můžou pak procházet zakázky, které budou prapodivné. „Já to považuji skutečně za velmi nebezpečný hazard,“ zdůraznil Mlsna.

Odmítl také, že by měl jako předseda úřadu příliš velké pravomoci v případě rozkladu proti rozhodnutí prvního stupně. Podle něj má naopak monokratický způsob rozhodování své výhody. 

Připomínky správního soudu

Řadu připomínek zaslal ministerstvu k reformě i Nejvyšší správní soud (NSS). Reforma je podle něj zásadní změnou, protože v Česku je běžné dvouinstanční rozhodování. To podle soudu umožňuje jednoduše opravit případné chyby v rozhodnutí prvního stupně. A navíc je ve druhém stupni jasně daná odpovědnost předsedy daného úřadu.

„Návrh je fundamentální změnou současné více než třicet let fungující právní úpravy, založené na monokratickém principu,“ upozornil předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.

Podle Leony Gergelové Šteigrové je určitě pravda, že je stávající dvouinstanční model naší tradicí. „Řekla bych tak možná z dob Rakousko-Uherska. Ale je zároveň řada zákonů, kde už jednoinstanční přístup máme,“ upozornila.

Jde například o nový stavební zákon, zákon o liniových stavbách, zákon o ochraně zdraví nebo o zbraních. 

Zrychlení rozhodování ve sporech o veřejné zakázky má přinést také značné úspory. Podle ministerstva pro místní rozvoj jsou nyní ekonomické ztráty za každý den průtahů zhruba 6 milionů korun, u velkých zakázek pak jde zhruba o miliardu za půl roku. 

 Více si poslechnětě v audiu pořadu, který najdete nahoře vlevo v textu.