Majitelé tržišť na darknetu? Dříve spíš pankáči než podsvětí, říká majitel kryptosměnárny Niedoba
Do konce července musí firmy, které nabízejí obchody s kryptoměnami, podat žádost o vydání licence u České národní banky (ČNB). Směnárnám a burzám tak už nebude stačit jen živnostenský list. Nová povinnost vyplývá z evropské regulace MiCA, kterou přijalo v zákoně o digitalizaci finančního trhu letos také Česko.
Podle informací ČNB zatím přijala pět žádostí o licenci, žádnou ale zatím nevydala. Banka má na posouzení dokumentace počínaje 1. červencem rok, po tu dobu platí pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy přechodné období.
Čtěte také
Podání licence je pro firmy náročné, potvrdil v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus zakladatel nejstarší kryptosměnárny u nás Pavel Niedoba. Obchodníci s kryptem, jako je bitcoin, ethereum, ale i desítky a stovky dalších měn či takzvaných tokenů, budou muset splňovat určité nároky na dostatek kapitálu ve firmě, na management firem a další požadavky, které doposud plnit nemusely.
„Na licenci pracujeme s renomovanou právní kanceláří už mnoho měsíců. Máme vytvořené stovky stran dokumentů, ještě si k tomu platíme specializovaný software, který to vše kompletuje. Jsme někde na 90 procentech, předpokládáme, že to do konce července stihneme podat,“ upozornil majitel Simplecoinu.
Pro kryptoobchodníky se díky licenci má zlepšit hlavně postavení na trhu vůči bankám, ty jim totiž často nechtějí vůbec otevřít účet nebo ho mohou bez udání důvodu zrušit. Podle Pavla Niedoby většina bank v tuzemsku směnárny stále odmítá, i když splňují veškeré zákony a povinnosti.
Čtěte také
„Bojujeme s tím pořád. Je to takový výsměch,“ uvedl Niedoba. Jeho Simplecoin má například účet u litevské platební instituce, která si pak dokázala otevřít korunový účet u tuzemské kampeličky Citfin. Finanční náklady oproti běžnému korunovému účtu v bance jsou ale mnohem vyšší, a to se promítá do cen služeb. „My to nemůžeme ignorovat a poškozuje to klienty,“ upozornil Niedoba.
Problémy s financováním virtuálních měn a transakcí byla proto podle něj také motivace pro vznik České kryptoměnové asociace. Ta stála mimo jiné i za prosazením návrhu na sladění zdaňování transakcí s virtuální měnou se zdaněním běžných transakcí s akciemi či korunou. Novela příslušného zákona platí od letošního roku.
„Stát bitcoiny vypral“
Ve světle problémů s financováním krypta bankami je o to bizarnější současná kauza, kdy stát, respektive ministerstvo spravedlnosti pod vedením exministra Pavla Blažka (ODS), přijalo dar od bývalého a trestaného provozovatele tržišť na tzv. darknetu Tomáše Jiřikovského.
Čtěte také
V přepočtu šlo o miliardu korun v bitcoinech. Další bitcoiny v hodnotě dvou miliard si pak Jiřikovský převedl na své účty. Stát bitcoiny pochybného původu letos na jaře vydražil, po upozornění od jedné ze směnáren je ale policie obstavila a v případě probíhá další vyšetřování.
Podle Niedoby lze říct, že stát Jiřikovského bitcoiny vypral. „Pojem špinavé peníze je velmi komplikovaný. Ale stát nebo banky jsou vlastně ty největší pračky, protože se předpokládá, že když už něco dostanete od státu, tak je to čisté. Kdyby stát ty bitcoiny konfiskoval a pak je prodal v aukci, tak se nad tím nikdo ani nepozastaví. Kupující by dostával čisté bitcoiny, protože výnos byl legalizovaný. Děje se to třeba s auty, které stát zabaví a pak prodá,“ vysvětlil Niedoba.
Na snahu Jiřikovského prodat část bitcoinů z peněženky, z níž předtím daroval bitcoiny státu, upozornila právě jedna ze směnáren kvůli podezření na porušení zákona o praní špinavých peněz. Jiřikovský navíc podle zjištění Deníku N argumentoval, pokud jde o původ měny, smlouvou se státem.
Sto transakcí nazpět
Směnárny ale na rozdíl od státu používají speciální software, kterým transakce ověřují. Prozkoumat tak dokáží až sto transakcí nazpět spojených s konkrétní virtuální peněženkou, přičemž software vyhodnocuje riziko na stupnici nula až 100.
„Jednička už jsou přímo hlášené podvody nebo spojení s deep markety. Peněženka také může být například přidaná přímo na sankční listy,“ uvedl Niedoba.
Čtěte také
O tom, že by dárce bitcoinů Tomáš Jiřikovský byl součástí podsvětí a stát se tak stal partnerem podsvětí při transakci s bitcoiny, jak ve Sněmovně minulý týden uvedla například Alena Schillerová z ANO, směnárník ale pochybuje. Pochybná tržiště na darknetu zakládal totiž před zhruba deseti a více lety.
„Nevím, jaká je situace dneska, ale v době, kdy bitcoin začínal, tak byli tihle lidé (správci tržišť, pozn. red.) spíš takový pankáči. To nebyli týpci s pistolemi, ale ajťáci, co viděli možnost něco udělat. Ani se pravděpodobně moc nesnažili skrývat. Spustili to a najednou koukali, že to funguje a že jim tam chodí peníze,“ upozornil Niedoba.
Je bitcoin spíš měna nebo komodita, do které se vyplatí nebo nevyplatí investovat? Je u bitcoinu větší riziko praní peněz? A dá se kryptoměna těžit a zároveň si doma vytápět obývák? Poslechněte si celý díl pořadu Peníze a vliv.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
