Odhadl Trumpa, vsadil na zlato a pád amerických akcií. Investor Barta letos opět očekává úspěšný rok

Největší audioportál na českém internetu

Jan Barta | Foto: Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Poslechněte si Peníze a vliv Jany Klímové, tentokrát s Janem Bartou

Díky investicím do ropných tankerů a zlata vydělal předloni investor a filantrop Jan Barta ze skupiny Pale Fire Capital tolik peněz, že se stal 10. největším plátcem daní v Česku. Letos mu přeje pád amerických akcií. „Viděl jsem, že s nástupem Donalda Trumpa půjde zlato nahoru, protože to je jistota v rozkývaném světě,“ říká pro Český rozhlas Plus. Část zisků věnuje dlouhodobě na podporu liberální demokracie a veřejněprospěšných projektů. 

Když šéf Hnutí ANO Andrej Babiš nedávno ve Sněmovně kritizoval, že známý investor a filantrop podporující některé politické strany či nezávislá média Jan Barta „zkasíroval nějaký prodej firmy a bůhví kde zaplatil daně“, dostal od něj překvapivou a také veřejnou, odpověď.

Za rok 2023 Barta zaplatil v Česku na daních 1,7 miliardy korun, což ho umístilo na konec první desítky největších plátců daní v zemi. Přeskočil tak třeba kolos O2 nebo i Babišův Agrofert.

Čtěte také

„Rok 2023 byl určitě výjimečný a nečekám, že bych odváděl tak velké daně i za rok 2024. Spíš bych řekl, že rok 2024 byl v mých investicích nepovedenější. Ale rok 2025 se může zase dobře vyjevit,“ předpokládá Jan Barta v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Jany Klímové.

Za výjimečným úspěchem předloňských miliardových transakcí Barty, který je významným obchodníkem na kapitálových trzích, investorem do startupů a podílníkem v investiční skupině Pale Fire Capital, byla sázka na to, že rusko-ukrajinská válka rozpoutaná Moskvou v roce 2022 změní globální trhy a že bude stoupat hodnota zlata.

„V té době jsem například investoval hodně do těžby plynu, ropných společností a firem vlastnících ropné tankery. Svět se rychle překreslil a další investoři byli pomalí, než to objevili,“ vysvětluje Barta. 

V případě ropných tankerů šlo podle něj například o sázku na totální změnu tras, kdy se místo z Ruska do Evropy po embargu přesměrují vývozy ropy do Indie a Číny a odtud naopak víc do Evropy, což výrazně ovlivnilo právě trh s tankery.

Čtěte také

„Je to jedna z mnoha věcí. Velké obchody jsou také sázky na těžbu zlata nebo akcie, spekuluji na jejich pád. Já dělám tolik různých obchodů, že rok 2023 je pro mě už strašně daleko na to, abych si to všechno pamatoval,“ přiznává. 

V letošním a zčásti i loňském roce jsou spekulace na pád akcií, hlavně na americkém trhu. Je to jedna z jeho „klíčových sázek“, a to vedle „defenzivnějších“ evropských akcií telekomunikačních firem a utilit (firem veřejné služby).

Nejen to je ale důvodem, proč vidí Jan Barta rok 2025 z pohledu výnosů svých investic a tím i daní opět slibně. „Mám značnou pozici v asi deseti těžařích zlata po světě, protože to byla věc, kterou jsem s nástupem Donalda Trumpa viděl. Že zlato půjde nahoru, protože to je taková jistota v rozkývaném světě,“ přibližuje. 

Trumpova cla

Vliv amerického prezidenta Donalda Trumpa na americký trh a potažmo i další trhy ve světě bral Barta podle svých slov od začátku jako riziko. „Všichni akcentovali to, že Trump bude nejvíc pro-byznys prezident za dlouhou dobu, že zatočí s regulacemi a podobně. Já jsem ho spíš vnímal jako hrozbu pro světový řád. A bral jsem poměrně dost na zřetel jeho názory, co se týče zavedení cel,“ upozorňuje.

Čtěte také

Trumpova celní politika vůči světu rozhoupala v minulých měsících a týdnech kapitálové a finanční trhy jak v USA, tak i dalších zemích. Po vyhlášení vysokých dovozních cel vůči zemím velké části světa od dubna došlo na trzích k velkým propadům cen. Situace se pak částečně otočila poté, co prezident náhle vyhlásil obrat a cla na tři měsíce pozastavil s tím, že je to čas na jednání. 

Jaká cla si země s USA nakonec vyjednají, sice není jasné, Evropská unie by ale podle Barty mohla dopadnout lépe, než že jí zůstane sazba 20 procent. Trumpovi jde totiž více o Čínu a jihovýchodní Asii, Evropa by tak podle jeho odhadu mohla skončit v koridoru cel ve výši 15 až 10 procent. 

Vyjednávání s Trumpem má totiž Evropa podle Barty složitější v tom, že musí brát ohled na bezpečnostní situaci na kontinentě kvůli Rusku a udržet si tak i v tomto ohledu důležité partnerství s USA.

Proč pošle letos 10 milionů na čtyři studijní programy tří českých univerzit? Poslechněte si celý pořad.

Související