Plynovody a ropovody nám ukázaly mapu reálných přátel v Evropě, říká diplomat Bartuška
Velký obrat v obchodní politice nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropě se v nejbližších měsících čekat nedá. O zásadních věcech tam totiž zatím rozhoduje relativně úzká skupina lidí, která má na věci stejný názor: Evropu bere jako vyžírku. Jako něco, s čím je potřeba se vypořádat. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to říká diplomat a zmocněnec pro energetickou bezpečnost Česka Václav Bartuška.
Situace by se mohla změnit, až tým Trumpovy vlády postupně rozšíří. „Každá úzká skupina lidí směřuje k tomu, že má jeden převládající názor, který vyznává. Teprve v širší skupině pak vznikají nějaké další názorové proudy. V této administrativě tak nečekejte teď žádný odlišný názorový proud, a to minimálně několik příštích měsíců,“ usuzuje Bartuška.
Tlak, který Američané na Evropu vyvíjejí uvalením dvacetiprocentních cel na dovozy veškerého zboží z USA, podle zvláštního zmocněnce ale nemusí být jen negativní.
Čtěte také
„Máme v Evropské unii spoustu byrokratických bariér, spoustu vlastní vinou vytvořených nesmyslů. Pokud se nám je podaří odbourat i třeba díky tlaku USA a Trumpa, je to skvělé. Evropa potřebuje nějakou důkladnou lázeň, zbavit se velké části své byrokratické zátěže,“ je přesvědčený.
Fakt, že USA cla uvalily i na Ukrajinu, která se brání ruské agresi, a na Rusko nikoliv, Bartušku nepřekvapuje.
„Prezident Trump se pokouší dojednat příměří na Ukrajině, má na tom velký zájem. A má, myslím, velký zájem také vytvořit klín mezi Čínou a Ruskem. Vnímá Čínu jako zásadní amerického protivníka na příští desetiletí, možná na celé 21. století a chce mít pro Spojené státy co nejvíc partnerů,“ vysvětluje s tím, že je mezi nimi právě i Rusko.
Proč zároveň ztrácí partnery, jako jsou Evropa nebo Kanada, ale není úplně jasné.
Spojenci a přátelé
Američané také zřejmě mohou mít zájem obchodovat ve světě s ruským plynem. Spojené státy totiž v rámci jednání o pomoci Ukrajině nedávno navrhly, že by tuto pomoc mohla splácet svými surovinami.
V návrhu smlouvy mělo být podle zahraničních médií ale také uvedeno, že by USA mohly zároveň provozovat ukrajinskou síť tranzitních plynovodů. Podle Bartušky se nyní jedná o tom, zda to Ukrajinci přijmou.
Čtěte také
Provozovat tranzitní plynárenskou síť Ukrajiny má přitom smysl pouze v případě, že by Američané chtěli vozit do Evropy ruský plyn. Proč by to dělali, si Bartuška vysvětluje tím, že vzhledem k poklesu cen ropy a tím i plynu se teď nevyplácí otevírat v USA další nové vrty, jak Donald Trump sliboval v kampani.
„Čili může být, že teď se v USA bude lámat chleba. Jestli dál rozšiřovat domácí těžbu, což by znamenalo znovu zvýšit ceny ropy a plynu. Anebo převzít roli obchodníka s cizím plynem či cizí ropou a tímto způsobem si získat část světových trhů. To je, myslím, to, o čem se teď ve Washingtonu mezi sebou baví,“ upozorňuje zvláštní zmocněnec s tím, že v obchodu s ropou a plynem zároveň nepůsobí „citlivky“, které by řešily, kdo má jakou morálku a s čí ropou nebo plynem budou obchodovat.
Obecně ale podle něj platí, že nám plynovody a ropovody „přesně ukazují mapu reálných přátel“. Potvrdilo se to například v době energetické krize, která vypukla v roce 2022 po vpádu Ruska na Ukrajinu, kdy došlo k přerušení ruských dodávek plynu do Evropy a panovala i nejistota kolem dodávek ropy.
„Česká republika v roce 2022 celou svoji bezpečnost postavila na Německu a Nizozemsku v případě zemního plynu. A na Německu, Rakousku a Itálii v případě ropy. To hodně vypovídá o našich reálných prioritách a o tom, kdo je pro nás ten hlavní přítel,“ dodává Bartuška.
Postaví se někdy plynovod Stork 2 do Polska? Proč jsou nudní politici výhodou Evropské unie? Poslechněte si celý rozhovor s Václavem Bartuškou.
Související
-
Matesová: Trumpova cla nadlouho změní globální obchodní systém. Změna přijít musela, ale takto?
„Je potřeba snažit se vyjednávat, anebo najít nějaké jiné nástroje, jak svou ekonomiku posílit. Evropa má ty nástroje velké, může hledat jiné trhy,” říká Jana Matesová.
-
Jiří Rusnok: Trumpova cla vejdou do učebnic ekonomie. Ale jen jako příklad zcela pomýlené teorie
Svět reaguje na nově zavedená americká cla na dovážené zboží. Jaký dopad to bude mít na českou a světovou ekonomiku? A jak by měli reagovat politici a centrální banky?
-
Vohánka: Dekarbonizace je megatrend, který se nezastaví. Politici se ale s byznysem musí bavit
Podle úspěšného byznysmena, zakladatele a hlavního majitele společnosti Eurowag Martina Vohánky jsou korekce zelené strategie potřeba. Varuje ale před velkými změnami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.