Plynovody a ropovody nám ukázaly mapu reálných přátel v Evropě, říká diplomat Bartuška

Největší audioportál na českém internetu

Václav Bartuška | Foto: Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Poslechněte si Peníze a vliv Jany Klímové, tentokrát s diplomatem Václavem Bartuškou

Velký obrat v obchodní politice nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropě se v nejbližších měsících čekat nedá. O zásadních věcech tam totiž zatím rozhoduje relativně úzká skupina lidí, která má na věci stejný názor: Evropu bere jako vyžírku. Jako něco, s čím je potřeba se vypořádat. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to říká diplomat a zmocněnec pro energetickou bezpečnost Česka Václav Bartuška.

Situace by se mohla změnit, až tým Trumpovy vlády postupně rozšíří. „Každá úzká skupina lidí směřuje k tomu, že má jeden převládající názor, který vyznává. Teprve v širší skupině pak vznikají nějaké další názorové proudy. V této administrativě tak nečekejte teď žádný odlišný názorový proud, a to minimálně několik příštích měsíců, usuzuje Bartuška. 

Tlak, který Američané na Evropu vyvíjejí uvalením dvacetiprocentních cel na dovozy veškerého zboží z USA, podle zvláštního zmocněnce ale nemusí být jen negativní.

Čtěte také

Máme v Evropské unii spoustu byrokratických bariér, spoustu vlastní vinou vytvořených nesmyslů. Pokud se nám je podaří odbourat i třeba díky tlaku USA a Trumpa, je to skvělé. Evropa potřebuje nějakou důkladnou lázeň, zbavit se velké části své byrokratické zátěže, je přesvědčený. 

Fakt, že USA cla uvalily i na Ukrajinu, která se brání ruské agresi, a na Rusko nikoliv, Bartušku nepřekvapuje.

Prezident Trump se pokouší dojednat příměří na Ukrajině, má na tom velký zájem. A má, myslím, velký zájem také vytvořit klín mezi Čínou a Ruskem. Vnímá Čínu jako zásadní amerického protivníka na příští desetiletí, možná na celé 21. století a chce mít pro Spojené státy co nejvíc partnerů, vysvětluje s tím, že je mezi nimi právě i Rusko.

Proč zároveň ztrácí partnery, jako jsou Evropa nebo Kanada, ale není úplně jasné. 

Spojenci a přátelé

Američané také zřejmě mohou mít zájem obchodovat ve světě s ruským plynem. Spojené státy totiž v rámci jednání o pomoci Ukrajině nedávno navrhly, že by tuto pomoc mohla splácet svými surovinami.

V návrhu smlouvy mělo být podle zahraničních médií ale také uvedeno, že by USA mohly zároveň provozovat ukrajinskou síť tranzitních plynovodů. Podle Bartušky se nyní jedná o tom, zda to Ukrajinci přijmou.

Čtěte také

Provozovat tranzitní plynárenskou síť Ukrajiny má přitom smysl pouze v případě, že by Američané chtěli vozit do Evropy ruský plyn. Proč by to dělali, si Bartuška vysvětluje tím, že vzhledem k poklesu cen ropy a tím i plynu se teď nevyplácí otevírat v USA další nové vrty, jak Donald Trump sliboval v kampani.

Čili může být, že teď se v USA bude lámat chleba. Jestli dál rozšiřovat domácí těžbu, což by znamenalo znovu zvýšit ceny ropy a plynu. Anebo převzít roli obchodníka s cizím plynem či cizí ropou a tímto způsobem si získat část světových trhů. To je, myslím, to, o čem se teď ve Washingtonu mezi sebou baví, upozorňuje zvláštní zmocněnec s tím, že v obchodu s ropou a plynem zároveň nepůsobí citlivky, které by řešily, kdo má jakou morálku a s čí ropou nebo plynem budou obchodovat. 

Obecně ale podle něj platí, že nám plynovody a ropovody přesně ukazují mapu reálných přátel“. Potvrdilo se to například v době energetické krize, která vypukla v roce 2022 po vpádu Ruska na Ukrajinu, kdy došlo k přerušení ruských dodávek plynu do Evropy a panovala i nejistota kolem dodávek ropy.

Česká republika v roce 2022 celou svoji bezpečnost postavila na Německu a Nizozemsku v případě zemního plynu. A na Německu, Rakousku a Itálii v případě ropy. To hodně vypovídá o našich reálných prioritách a o tom, kdo je pro nás ten hlavní přítel, dodává Bartuška.

Postaví se někdy plynovod Stork 2 do Polska? Proč jsou nudní politici výhodou Evropské unie? Poslechněte si celý rozhovor s Václavem Bartuškou.

Související