Zisk miliarda, za elektřinu navíc 600 milionů. „Je to mimořádný náklad,“ říká šéf Třineckých železáren
Velké průmyslové firmy varují před dalším růstem cen energií. Zhorší to naši schopnost konkurovat v Evropě, říkají a poukazují na nově schválený rozsáhlý program pomoci pro podniky v sousedním Německu, v přepočtu za 300 miliard korun.
Důvodem zdražení pro tuzemské podniky, které se čeká od ledna, je navržené zvýšení regulované části ceny elektřiny. Do ní se má totiž pro příští rok podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) promítnout plně příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů a také nárůst nákladů na služby distribuční a přenosové sítě.
Čtěte také
Poplatek za obnovitelné zdroje energie (OZE) i náklady sítí totiž vláda už v roce 2024 nebude dotovat, jako to dělala kvůli energetické krizi v letošním roce.
Z návrhu ERÚ tak vyplývá, že regulovaná složka cen elektřiny pro velké podniky má hlavně kvůli poplatku za OZE zdražit o víc než 200 procent. Celkový účet by ale podle vlády firmám, stejně jako domácnostem, měla snížit levnější cena samotné, tzv. silové elektřiny. Zdražení má být tak jen v řádu procent.
To ale velké podniky odmítají, podle nich se jim příští rok elektřina už moc nezlevní a zvýšení regulované složky na ně plně dopadne.
Například pro největšího výrobce oceli u nás, Třinecké železárny, půjde o zvýšení nákladů na energie o víc než 600 milionů korun.
Pomoc státu
„Pokud plánujeme hospodářský výsledek naší společnosti pro příští rok někde kolem miliardy korun, tak si představte, že vám z toho vlastně najednou ubyde 600 milionů,“ upozorňuje v rozhovoru pro Peníze a vliv generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
Oceláři a další velké průmyslové firmy jsou přitom nejen pod tlakem konkurence na světovém trhu s ocelí, ale i kvůli dohodě snižovat emise CO2 v Evropě. Chtějí proto, aby jim stát pomohl.
Čtěte také
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS vláda kvůli konsolidaci státních financí moc možností nemá. Případný návrat větších dotací na podporu OZE by znamenal výraznou změnu státního rozpočtu na příští rok, kterou by musela schválit celá vláda. Kabinet tak chce spíš v připomínkovém řízení žádat po ERÚ, aby návrh růstu cen regulované složky upravil směrem dolů.
„Například já osobně v tom návrhu rezervy ještě vidím, takže si myslím, že celkový objem té regulované složky by mohl ještě poklesnout. Ale finální rozhodnutí udělá ERÚ,“ uvedl Stanjura. Na rozdíl od Německa navíc tuzemské podniky mají k dispozici Modernizační fond.
Připomínkové řízení k návrhu regulovaných cen energií končí dnes (v úterý), rozhodnutí o jednotlivých položkách má ERÚ vydat do konce listopadu.
Podle Heideho by s poplatkem za OZE měla energeticky náročným podnikům ale pomoci vláda, stejně jako v Německu. „Vytvořili si speciální fond, do kterého se ukládají peníze z emisních povolenek a následně z toho sanují potřebnou částku,“ říká v rozhovoru Heide.
Jak funguje dovoz železné rudy z Ukrajiny? Komu prospívají sankce proti Rusku? A jak Třinecké železárny vnímají potíže firmy Liberty Steel Ostrava? Poslechněte si celé Peníze a vliv Jany Klímové v audiozáznamu.
Související
-
Zpětinásobení sluneční a větrné energie je ambiciózní, ale reálné, říká Hladík ke klimatickému plánu
Ministerstvo životního prostředí předloží vládě ke schválení národní klimaticko-energetický plán. Zavazuje se zvýšit užívání obnovitelných zdrojů až na 30 procent.
-
Petr Holub: Energetická drahota, díl druhý
Bývalá ministryně Alena Schillerová to řekla v televizní diskusi jednoznačně. Škrtání dotací, které vláda od příštího roku slíbila, postihne především domácnosti a firmy.
-
Havlíček: Premiér nemá kalkulovat jen s optimistickým scénářem. Peníze na energie můžeme vzít armádě
Měl by podle hlavní opoziční strany obnovitelné zdroje nadále dotovat státní rozpočet?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.