ČEZ se může změnit. Kvůli novým jaderným blokům i konci uhelných elektráren, říká šéf společnosti Beneš
Nová energetická politika, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla potvrdit zvýšení podílu jaderných a obnovitelných zdrojů v tuzemském energetickém mixu. Kapacita jaderných elektráren by se tak mohla navýšit do roku 2050 téměř na dvojnásobek a obnovitelných zdrojů by mohlo být desetkrát víc. Taková čísla očekává šéf energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš. Podle něj by to v případě jádra znamenalo stavbu čtyř velkých bloků, jako jsou nyní v Dukovanech.
V poslední době se objevují scénáře, že Česko bude muset kolem roku 2030 elektřinu dovážet. Kvůli utlumení uhlí. Je situace ale opravdu tak vážná, že by se Česko stalo z vývozce elektřiny dovozcem už za dva až tři roky?
Čtěte také
Naše bilance poslední desítky let vždycky byla přebytková, Česká republika vyvážela zhruba mezi 10 až 15 TWh elektřiny. Nicméně energetický mix se v budoucnu bude kvůli řadě důvodů výrazně měnit, a pokud by se nic nestalo, tak kolem roku 2030 a možná už o pár let dřív bychom mohli být deficitní. Museli bychom elektřinu dovážet.
A důvodem je tedy odstavení uhelných elektráren, nebo je tam ještě jiný důvod?
Hlavní důvod je, že v nejbližších letech dojde postupně k odstavování uhelných elektráren. Otázka je, k jakému datu. Vládní prohlášení současné vlády hovoří o tom, že chce odstavit uhelné elektrárny v roce 2033. Když se ale dívám na to, jakým způsobem se vyvíjí ekonomika uhelných elektráren, tak při klesající velkoobchodní ceně na světových trzích a proti tomu rostoucí ceně emisní povolenky, což je významný náklad provozu uhelných elektráren, se už někdy mezi roky 2026 a 2027 uhelné elektrárny mohou dostat do ztráty. Pak by nedávalo moc smysl je provozovat.
Na druhou stranu pokud byste vypnuli uhelné elektrárny v době, kdy by to způsobilo nedostatek elektřiny, tak to přece nedává smysl. Elektřina pak zdraží a asi by se výroba zase vyplatila. Tak není to spíš jenom takové strašení?
Čtěte také
Strašení to není. Kdyby to bylo tak jednoduché, že když se vypne jedna, dvě, tři uhelné elektrárny, vyžene to vzhůru cenu elektřiny a dostane je to zase do zisku, tak by to bylo možné. Jenomže na trhu, na kterém se pohybuje i Česká republika a který je od Beneluxu až někam do Maďarska, je celá řada jiných zdrojů. Ty buď potřebují méně emisních povolenek (než uhelné zdroje – pozn. red.), nebo vůbec žádné. Staví se hlavně obnovitelné zdroje, největší trend je to v Německu, což trh ovlivňuje. A samozřejmě to může způsobovat, že celková cena elektřiny je nižší, než je nákladová cena uhelných elektráren se započtením emisní povolenky.
Takže se dovoz vyplatí, protože to bude levnější?
V mnoha případech se to vyplatí dovézt. A uhelné elektrárny by se dostaly do ztráty, když by se s tím nic nedělalo.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.
Související
-
Energie zlevňují. Cenu ale zřejmě vrátí zpět „na strop“ vyšší poplatky
Během září snižuje své ceníky na elektřinu nebo plyn většina velkých dodavatelů energií.
-
Lída Rakušanová: Jádro opět v kurzu? Ano, ale…
Je to paradox: Německo odstavilo letos v dubnu i poslední tři jaderné elektrárny, aby místo toho nakupovalo o to víc elektřinu z jádra u sousedů.
-
Karel Barták: Jaderná energie se v EU nezadržitelně dere na své zasloužené místo na slunci
Ruská válka proti Ukrajině má v Evropě řadu dopadů. Jedním z nich je renesance jaderné energetiky. Její návrat na výsluní si vynutil odklon od ruského plynu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka