Energie zlevňují. Cenu ale zřejmě vrátí zpět „na strop“ vyšší poplatky

Jako poslední z velkých firem se v září přidal polostátní ČEZ, od poloviny měsíce nabízí novou cenu elektřiny o pětinu níž pod stropem, u plynu o čtvrtinu.

Čtěte také

Konec uhlí do roku 2033 hrozí nedostatkem elektřiny, říká exministr Brabec. Termín je realistický, oponuje ministr Hladík

I další vývoj cen zatím vypadá optimisticky. Alespoň tomu podle ředitele ČEZ Prodej Tomáše Kadlece napovídají ceny na burzách u kontraktů s dodávkou na příští roky.

„Skutečně tyto ceny indikují, že k těm poklesům cen ještě bude docházet. A my to zohledňujeme ve fixovaných produktech. Dříve byla jejich cena na tři roky stejná, nyní je máme s klesající cenou, přesně jak to nakupujeme na burze,“ uvádí Kadlec.

Například u plynu je ve třetím roce cena od ČEZ za samotnou komoditu 1500 korun za MWh bez DPH, to je o tisíc korun méně, než je cenový strop.

Riskantní fixace

Na druhou stranu lidé se kvůli fixacím až na tři roky můžou připravit o možnost získat výhledově i výhodnější nabídky dodavatelů. Podle Kadlece ale není nijak riskantní uzavírat smlouvy s pevně stanovenou cenou na tak dlouhou dobu.

Čtěte také

Odkupem zásobníků plynu získáme jistotu, míní Matoušek z Centropolu. Stát ale neumí podnikat, nesouhlasí právník Koblovský

„V minulém roce, když to riskantní bylo, jsme dlouhodobé fixace nenabízeli. Teď máme produkty s klesající cenou, takže určitě není špatné se na takový produkt zafixovat,” vysvětluje.

Lidé o delší kontrakty podle něj mají zájem. V případě ČEZ má 40 procent zákazníků u elektřiny a 60 procent u plynu nějakou fixaci.

Podle člena představenstva a marketingového ředitele energetické firmy Centropol Jiřího Matouška by ale měli až tříleté fixace lidé dobře zvážit. Sama firma je nenabízí. Také podle něj půjde cena komodity ještě dolů. Návrat cen energií na předkrizovou úroveň v roce 2021, kdy byly i méně než poloviční, se ale podle Matouška čekat nedá. Důvodem jsou hlavně drahé ceny emisních povolenek v případě elektřiny, které neumožňují tak velké zlevnění.

Nové výrobní zdroje

Navíc celková cena, kterou domácnosti mají na svých složenkách, podle predikce Centropolu na rok 2024 zlevní buď jen o deset procent, nebo zůstane na stejné úrovni jako nyní. Klesají totiž ceny jen samotných komodit, tedy elektřiny a plynu. Ostatní položky na účtu, jako jsou regulované služby a poplatky, se zřejmě od příštího roku naopak zvýší.

Čtěte také

Petr Holub: Nekonečné čekání na levnější energie

Například cena za distribuci by podle Matouška mohla vzrůst o zhruba 20 procent, dalších deset procent pro domácnosti s nižší spotřebou elektřiny pak přidá poplatek za obnovitelné zdroje. Jeho výše je 600 korun včetně DPH za každou spotřebovanou MWh elektřiny, od října 2022 ho na sebe v rámci pomoci v energetické krizi vzal stát. Kvůli úsporám ve státním rozpočtu se ale pravděpodobně vrátí na složenky domácností zase zpátky.

Podle Matouška je otázkou, jestli není pro stát výhodnější platit tyto poplatky za koncové odběratele než pak muset lidem vyplácet vyšší příspěvky na bydlení.

„Já jsem spíš příznivcem toho, že by bylo správné rozložit cenový růst (energií) do více let. A když říkám do více let, tak mám na mysli třeba pět, aby si na to domácnosti mohly zvyknout, protože nesmíme zapomenout na to, že elektřina a zemní plyn jsou extrémně silnou součástí inflace, kterou dneska kolem sebe máme,“ upozorňuje.

V nadcházející zimě a příští rok Matoušek neočekává opakování výpadků dodávek plynu, a tím i velké turbulence cen jako loni. Aby ale výhledově mělo Česko dostatek energie za dostupné ceny, je nutné postavit nové zdroje.

Čtěte také

Nestojíme o zelenou dotační válku mezi USA a Evropou, varují oceláři

„Je složité definovat, co je to dostupná cena, ale řekněme, že taková, která nebude ohrožovat evropský nebo český průmysl a české domácnosti. A takovou cenu stát zajistí pouze tím, že vytvoří prostředí a sám začne budovat nové výrobní zdroje. To je to nejdůležitější. Protože kdybychom měli dostatek výrobních zdrojů v Evropě tak jako před 20 lety, tak by ceny samozřejmě byly výrazně nižší. I přes (vysokou) cenu emisní povolenky,“ upozorňuje Matoušek.

V případě plynu by podle něj mohl fungovat i státní obchodník s plynem, ale jen kvůli zajištění bezpečnosti dodávek ze zahraničí.

„To znamená, že stát vyjedná kontrakty a dnes už vlastně do svých zásobníků bude schopen uskladnit zemní plyn a v krizovém období ho pak prodá jednotlivým obchodníkům,“ vysvětluje.

Jiří Matoušek, markentingový ředitel a člen představenstva společnosti Centropol|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Poslechněte si celé Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.