Petr Honzejk: Jak si Babiš říká o hlasy minoritních akcionářů ČEZu
Andrej Babiš v úsilí o volební vítězství, které by mu mohlo zajistit jednobarevné vládnutí, nezahálí. A nové voliče shání, kde může. Naposledy si v tomto týdnu řekl o několik set tisíc hlasů pocházejících od menšinových akcionářů ČEZu. Pojďme se podívat na to, jak to udělal, zda mu může jeho taktika fungovat a co by nás to případně stálo.
Babiš v rozhovoru pro agenturu Bloomberg prohlásil, že v případě, že bude vládnout, bude usilovat o to, aby ČEZ byl zcela státní. To znamená, že stát by pod jeho vedením vykoupil podíl od minoritních akcionářů, kteří nyní v energetické společnosti drží asi 30 procent akcií. Argumentuje tím, že by stát coby stoprocentní vlastník mohl zařídit nižší ceny elektřiny a zjednodušily by se investice do nových jaderných reaktorů.
Čtěte také
Byl to, z pohledu získávání voličů, mimořádně chytrý krok. Nejenže jím fixoval svoje vlastní voliče, kterým slibuje levnější elektřinu a výroky jako „menšinoví vlastníci se starají pouze o zisk, a ne o lidi“ efektivně brnká na strunku závisti, která je mocným volebním nástrojem. Ale hlavně oslovuje i menšinové akcionáře ČEZu.
Ti jsou naštvaní na současnou vládu, která podle nich skrze daň z mimořádných zisků cíleně snižuje cenu akcií a chce s nimi – opět tedy podle nich – při případném získávání jejich podílu slušně řečeno zamést. Babiš jim teď poskytl iluzi férového přístupu, tedy konce mlžení a nabídky za férovou cenu.
Nikdo vám nedá tolik, kolik vám já slíbím
Je tedy dost pravděpodobné, že menšinoví akcionáři ČEZu, kterých je 160 tisíc, mohou v zájmu své peněženky houfně přejít do voličského tábora Andreje Babiše.
Čtěte také
Když vezmeme v úvahu jejich rodiny, může jít klidně i o 300 tisíc potenciálních hlasů, což znamená při 65procentní volební účasti přes pět procent. Což by, za předpokladu, že by šlo o hlasy nové, mohlo Babiše vystřelit nad hranici 40procentního volebního zisku.
Je to samozřejmě maximalistický odhad, ale i v minimalistické verzi by nové hlasy minoritních akcionářů, u kterých lze předpokládat, že v minulých volbách volili většinou strany současné koalice, nebyly pro Babiše k zahození.
No a teď k tomu, co by vlastně operace, se kterou Andrej Babiš přišel, stála. Počítejme: 30procentní podíl v ČEZu, který chce Babiš odkoupit, vychází při současné ceně akcií asi na 160 miliard korun. Jenže to by ani náhodou nestačilo. Za současnou cenu nikdo z minoritářů akcie neprodá.
Čtěte také
Podle různých reakcí se dá očekávat, že by jim nestačila ani 50procentní cenová prémie, jako tomu bylo ve Francii v případě výkupu akcií EDF. Realisticky se dá uvažovat o tom, že by se třetinový podíl dal vykoupit za 250 miliard korun. Pro hrubou představu je to více než dvojnásobek ročních výdajů na obranu země.
Jak je to reálné? Babiš tvrdí, že by použil na výkup dividendy ČEZu, takže rozpočtu by se operace nedotkla. Jenže kdyby dividendové inkaso činilo průměr z posledních deseti let, tedy 18 miliard korun, trval by výkup nějakých 12 let. A navíc není pravda, že by se operace na rozpočtu nijak neprojevila – výnosy z dividend by v něm citelně chyběly.
Celkově tedy plán není nemožný, ale je k němu třeba přistupovat přinejmenším opatrně. Historicky víme, že co Andrej Babiš řekne, není možné brát příliš vážně, kdykoli změní názor o sto osmdesát stupňů.
A tak k výrokům o zestátnění ČEZu raději přistupujme opravdu hlavně jako k lapači na nové voličské hlasy fungujícímu podle starého hesla: „Nikdo vám nemůže dát tolik, kolik vám já můžu slíbit.“ Po volbách může být všechno úplně jinak a Andrej Babiš si na to, co řekl koncem října 2024 agentuře Bloomberg, vůbec nemusí pamatovat.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
