Návrh STAN na zvýšení daně z příjmů by státu vynesl 32 miliard navíc. Ekonomové našli téměř 60

Ekonomové propočítávají čtyři varianty daně z příjmů fyzických osob a srovnávají je se současným stavem. Jednou z možností je i návrh hnutí STAN a TOP 09, o kterém se nyní jedná v rámci vládou připravovaného konsolidačního balíčku.

Kabinet ho chce představit v příštích týdnech. Cílem je snížení obřích stamiliardových schodků státního rozpočtu, které zrychlují zadlužování státu a také tlačí na stále vysokou inflaci.

Starostové navrhují větší progresivitu daně z příjmu fyzických osob. Místo nynější sazby 15 procent a 23 procent od čtyřnásobku průměrné mzdy (zhruba 161 tisíc korun měsíčně), chtějí tři sazby na tři příjmová pásma.

Čtěte také

Bez zvýšení DPH se při řešení deficitu rozpočtu vláda neobejde, míní daňový expert. Nejhorší možnost, oponuje ekonom

U nejnižších mezd navrhují zvýšení o dva procentní body na 17 procent, na vyšší příjmy od necelých 81 tisíc korun měsíčně novou sazbu 21 procent a od čtyřnásobku průměrné mzdy 31 procent. Zároveň by se ale měla zvýšit sleva na poplatníka z nynějších necelých 31 tisíc korun na víc než 35 tisíc.

Starostové také chtějí zachovat současné slevy na děti, možnost odečtů hypotéky a penzijního připojištění. Zrušili by ale slevu na nepracující manželku či manžela.

Při této variantě by stát mohl vybrat navíc jak podle Starostů, tak i podle připravované analýzy IDEA a CERGE-EI 32 miliard korun.

Vyšší příjem, vyšší daň

„Pro nás je důležité, aby to nezatížilo lidi s nejnižšími příjmy. Ten návrh to upravuje v podobě zvýšení slevy na poplatníka,“ říká místopředsedkyně poslanecké sněmovny a členka vedení STAN Věra Kovářová.

Úprava by podle ní zasáhla hlavně vyšší příjmovou třídu. U průměrného platu kolem 40 tisíc měsíčně by se jednalo o zvýšení daně asi o 400 korun. „Vyšší sazby budou postihovat až vyšší příjmové skupiny,“ uvedla Kovářová.

STAN podle Kovářové považuje změny v daních z příjmů za absolutně nezbytné. A to i přesto, že proti jejich navyšování je nejsilnější vládní strana ODS. „Jsem přesvědčená, že cesta bude těžká, ale vzhledem k situaci veřejných financí věřím, že dojdeme k nějakému společnému řešení ve prospěch státu i občanů,“ podotkla.

Součástí návrhu STAN jsou i úspory na straně státu. Ty by mohly dosáhnout podle Kovářové až dvaceti miliard korun. O dva procentní body by hnutí také chtělo navýšit daň z příjmu právnických osob.

Čtěte také

Vládní chaos s DPH. Schodek to nevyřeší, je nejvyšší čas něco dělat, kritizuje analytička

O větší progresivitě daní z příjmů fyzických osob jedná také KDU-ČSL. „Prosazujeme dlouhodobě, že chceme mít progresivní zdanění fyzických osob v kombinaci se společným zdaněním manželů a s adekvátními upravenými a zvýšenými slevami na poplatníka a na děti,“ uvedl šéf lidovců, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

To by podle něj mělo vést k efektivnějšímu a solidárnějšímu rozložení zdanění. „Myslím, že je na místě, aby lidé s vysokými příjmy byli o něco solidárnější. Vidíme, že progresivní zdanění velmi dobře funguje v Německu a to je jistě vyspělá ekonomika, která netrestá úspěšné jedince,“ vysvětlil Jurečka.

Lidovci jsou také pro tři sazby daně, přičemž nejvyšší, která je dnes 23 procent, by mohla jít na 28 až 30 procent. „Případně se také můžeme bavit, kde má být ta hranice pro nejvyšší sazbu, jestli to má být nynějších 161 tisíc měsíčně,“ uvedl šéf lidovců. Úprava daní z příjmů fyzických osob by podle Jurečky mohla státu vynést navíc mezi 30 až 50 miliardami korun.

KDU-ČSL stejně jako STAN věří, že se koaličního partnera ODS nakonec podaří přesvědčit k nějakému kompromisu. „Je potřeba trpělivě jednat. Věřím, že se dohodneme,“ mínil Jurečka.

Návrat k superhrubé mzdě?

Ekonomové z institutu IDEA a PAQ Research kromě návrhu STAN analyzují také návrat ke zdanění superhrubé mzdy tak, jako to bylo do roku 2020. Kvůli jejímu zrušení stát přišel o příjmy kolem 120 miliard korun ročně. Propočítávají i dvě své varianty větší progrese daně z příjmů. Podle nich by díky nim stát mohl získat navíc 32 nebo 59 miliard korun.

První varianta je podobná návrhu Starostů. Sazby jsou také tři a mají podobnou progresi, mění se ale výše některých slev. Výnos vychází také na 32 miliard korun navíc.

„Anebo se můžeme bavit o téměř šedesáti miliardách. To je při variantě, kde máme malinko větší progresi a naopak zvyšujeme slevu na poplatníka. Ta by to měla kompenzovat tak, že by poplatníci s minimální mzdou neměli daň z příjmu fyzických osob vůbec platit,“ uvedl spoluautor dokončované studie, ekonom z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a IDEA Michal Šoltés.

Čtěte také

Petr Holub: Vláda, která zdraží pivo

Varianty IDEA také počítají s tím, že by se zrušila nejen sleva na nepracující manželku či manžela, protože to demotivuje jejich nástup do práce, ale i odečitatelné položky na hypotéku či penzijní připojištění. Tyto produkty totiž využívají hlavně bohatší lidé a zachování odečitatelných položek tak snižuje progresivitu.

Problém se zvyšováním sazeb daně z příjmů fyzických osob je podle Šoltése v tom, že ačkoliv samotné sazby jsou v mezinárodním srovnání nízké, ostatní odvody jsou naopak vysoké.

Jde o odvody na sociální a zdravotní pojistné, které zvyšují cenu práce. „V mezinárodním srovnání je to nadprůměrné. To znamená, že z celého koláče, co jednotlivé státy vybírají na daních, tak položka, která jde za náklady práce, je v Česku o něco málo větší, než je to v OECD,“ uvedl Šoltés.

Zvýšení nepřímých daní

Právě kvůli tomu ekonomové nepovažují za ideální vracet se ke zdaňování superhrubé mzdy. „Je možná rozumné přemýšlet o variantě, kdy musíme do nějaké míry zvýšit odvody z práce, ale 120 miliard korun je zbytečně moc. Měli bychom se snažit hledat nějaký kompromis. Samozřejmě jsou možnosti jak na výdajové straně, tak na té příjmové straně,“ popsal Šoltés.

Vedle větší progresivity daně z příjmů by tak podle výzkumníků bylo pro stát vhodné doplnit další potřebné příjmy zvýšením nepřímých daní. „Opakovaně se vracíme k tomu, že pro některé typy spotřební daně chybí dlouhodobě valorizace. Například spotřební daň na líh je v jednotkách korun. Navzdory inflaci a růstu příjmů zůstává její výše stejná už několik let,“ řekl Šoltés.

Čtěte také

Léčba státních financí? Nový zákon o daních z příjmů a pryč s nostalgií vůči koruně

K řešení jsou podle něj také odvody osob samostatně výdělečně činných, takzvaných OSVČ. Z toho, co stát vybere na dani z příjmu fyzických osob, přichází od OSVČ jen kolem pěti a půl procenta, ačkoliv je jich celkem 12 procent. „Druhý nepoměr, který by člověka měl trochu varovat, je, že v porovnání s jakoukoliv  jinou evropskou zemí máme těchto OSVČ abnormálně moc,“ upozornil Šoltés.

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS chce zvyšovat jak spotřební daně, tak i DPH. Naopak proti je v případě zvyšování daní z příjmů. K jednotlivým návrhům stran se vzhledem k probíhajícím koaličním jednání nechce vyjadřovat.

„Jedná se o mnoha různých návrzích vzešlých z jednotlivých vládních stran, ministerstev a Národní ekonomické rady vlády. Jde o kombinaci opatření na straně výdajů i příjmů. Ministr osobně preferuje taková opatření, která především sníží výdaje. Řekl to mnohokrát, mimo jiné tak bude navrhovat rušení řady daňových výjimek,“ reagovala jeho mluvčí Michaela Lagronová.

Poslechněte si celý pořad Jany Klímové Peníze a vliv v audiozáznamu.