Bez zvýšení DPH se při řešení deficitu rozpočtu vláda neobejde, míní daňový expert. Nejhorší možnost, oponuje ekonom

13. duben 2023

Vláda zvažuje kvůli konsolidaci státního rozpočtu úpravy sazeb daně z přidané hodnoty. Mluví se například o přesunu některého zboží a služeb z nejnižší do nejvyšší sazby. A také o možnosti zvýšit sazbu DPH z 21 na 23 procent. „Pro mírné zvýšení DPH tady určitě prostor je,“ míní daňový expert Michal Jelínek. „Nenapadlo mě horší opatření v daňovém systému, které by přivedlo dodatečný příjem do rozpočtu,“ oponuje ekonom Jan Bittner z Vysoké školy ekonomické v Praze. 

Jelínek připomíná, že 21procentní základní sazba DPH v Česku je ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie průměrná, takže v rámci celého daňového mixu je podle něj její mírný nárůst možný.

„Ze sousedních států Německo, Rakousko má o procento nižší sazbu, Polsko má 23 a Maďarsko dokonce 27 procent. My na rozdíl třeba od zemí, které mají nižší sazbu DPH, máme výrazně nižší příjmové daně. Pokud vláda chce řešit deficit státního rozpočtu, musí zvyšovat daně a bohužel DPH je jedním z hlavních příjmů státního rozpočtu. A já tam ten prostor určitě vidím,“ vysvětluje.

Čtěte také

Bittner souhlasí s tím, že Česko má základní sazbu DPH na průměru Evropské unie. Upozorňuje ale, že kdyby vláda zvedla DPH, dopadlo by to hlavně na nižší příjmové skupiny.

„Pokud máme průměrnou DPH, to zároveň znamená, že máme podprůměrné příjmové daně, že máme neexistující majetkové daně, že máme neexistující ekologické daně atd. To znamená soustředit se na vybírání daní ze spotřeby v současné chvíli - v tom, jak vypadá daňový systém v Česku - je víceméně přerozdělování od bohatších, kterým část současné vlády a opozice v předchozím volebním období snížila daně, k chudším, kteří jsou samozřejmě zatížení daleko více spotřebními daněmi,“ naznačuje ekonom z fakulty Podnikohospodářské fakulty VŠE v Praze.

Politická záležitost

Podle Jelínka zvýšení DPH dopadne rovnoměrně na všechny. Připouští ale, že proporcionálně to bude mít vyšší dopad na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.

Čtěte také

„Proto říkám, že když máme téměř 300miliardový schodek rozpočtu, vláda by měla zvyšovat příjmové daně, ale měla by zvyšovat i daně ze spotřeby, což je třeba DPH. Nemyslím, že pouhým zvýšením třeba ekologických nebo příjmových daní jsme schopni strukturální rozpočet řešit. DPH prostě bude muset být součástí toho opatření,“ opakuje daňový expert.

Bittner souhlasí s tím, že při nastavení daňového mixu v souvislosti s konsolidací státního rozpočtu jsou možné i změny DPH.

„Mimo jiné nějaké změny v DPH doporučovala i Národní ekonomická rada vlády, ale ne ty, které teď ministr financí představil. Jednotky položek, které skutečně nedávají smysl, ať už to jsou často zmiňované řezané květiny, sauny, solária, nebo točené pivo, tam bych DPH zvedl. Ale ať jde o materiál NERVu, nebo další různá doporučení, která se týkají DPH, nikde není ani slovo o zvyšování daní vodného, stočného, tepla, o zvyšování snížené sazby na léky, veřejnou dopravu, bezlepkové produkty.“

Snížit zdanění bohatým a na druhé straně to vybírat na zdanění léků, vodného, stočného je tou nehorší redistribuční možností.
Jan Bittner

„To je absurdní krok v současné chvíli, kdy se vláda mimo jiné zaštiťuje tím, že se snaží pomáhat nízkopříjmovým skupinám, na které dopadá současná krize nejvíc,“ konstatuje.

Podle Jelínka je diskuse o zvyšování DPH u jednotlivých konkrétních položek politická záležitost.

Čtěte také

„Shodneme se na tom, že zvyšovat DPH u vodného, stočného a u tepla je v dnešní době malinko nešťastné. Pro mě jako pro ekonoma určité zvýšení DPH, navýšení příjmů státního rozpočtu z DPH, dává smysl. Diskuse o tom, co bude ve snížené sazbě, jaká bude ta snížená sazba, je diskuse politická,“ naznačuje.

Jelínek souhlasí také s návrhem resortu financí mít dvě sazby místo nynějších tří, kdy základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent.

„Jsem pro jednoduché transparentní daně, to znamená sloučení těch dvou snížených sazeb do jedné dává smysl. A aby tam zůstaly léky, bezlepkové potraviny, vodné, stočné. Čím více budeme mít položek v základní sazbě, tím lépe pro daňovou transparenci v České republice,“ dodává.

Na bohaté superhrubá mzda nedopadá, ta dopadá v lepším případě na vyšší střední třídu.
Michal Jelínek

Bittner upozorňuje, že v případě snížené sazby ve výši 14 procent, do které by měly být převedeny třeba léky, by šlo o sazbu relativně vyšší než v ostatních zemích.

„Za druhé by to samozřejmě dopadlo více na lidi, pro které léky tvoří větší část jejich rozpočtu. A ani vláda jako celek nemá úplně cíl zdaňovat primárně lidi, kteří musí platit vyšší částky za léky,“ míní.

Nejhorší možnost

Daňové změny je podle něj potřeba vnímat v celkovém kontextu, během kterého se odehrály v posledních několika letech.

„Protože celé to začalo tím, že ANO, ODS a SPD dohromady, tedy včetně současného ministra financí, snížila zdanění bohatých, ať už se zrušením superhrubé mzdy, nebo úplným zrušením jedné z mála majetkových daní, které jsme tady měli, a momentálně se snaží tuto díru zalepit. A to tou nejhorší redistribuční možností, která je vůbec možná. A to je snížit zdanění bohatým a na druhé straně to vybírat na zdanění léků, vodného, stočného. Mně to přijde úplně absurdní,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Jelínek nesouhlasí s argumentem, že zrušením superhrubé mzdy se ulevilo bohatým občanům.

„Ti nemají příjmy ze závislé činnosti, superhrubá mzda na ně tedy nedopadá, ta dopadá v lepším případě na vyšší střední třídu,“ upozorňuje.

Zdůrazňuje, že DPH tvoří podstatnou část státního rozpočtu. Proto podle něj nelze nezvyšovat i DPH v některých oblastech, pokud chce vláda dát dohromady veřejné finance.

„V tom mixu, který by nám vláda měla představit, jak bude zalepovat díru v rozpočtu, prostě DPH být musí. Musí být v nějaké míře vyvážené, ale bez toho se vláda prostě neobejde,“ konstatuje.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš _Matoška , kbr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.