Petr Šabata: Na Slovensku jsou na obzoru další volby

27. březen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Robert Fico, předseda vládní strany Smer
0:00
/
0:00

Prezidentské volby na Slovensku ještě neznají vítěze, a už se začalo mluvit o volbách předčasných parlamentních.

Další impuls k rozhýbání celé politické scény se pak čeká od hlasování o europoslancích. A to platí i o Česku.

Petr Šabata: Jak Robert Fico přišel o zbytky důstojnosti

Bývalý slovenský premiér Robert Fico

Příští týden to bude právě rok, co byl úkladně zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak a jeho přítelkyně Martina Kušnírová. A v úterý padl až na úplné politické a morální dno Robert Fico, vloni ještě nejmocnější muž Slovenska, předseda vlády i nejsilnější strany, arogantní vládce.

„Novináři mají rádi krev, ale tu krev vám nedáme. Nevidím žádný důvod k předčasným volbám,“ těmito slovy vstoupil do debaty expremiér Robert Fico.

Jeho výrok je ale potřeba brát s rezervou, protože právě předseda nejsilnější strany Směr je podstatnou součástí problémů, které mohou přiblížit termín parlamentních voleb na přelom září a října letošního roku, namísto března 2020.

Robert Fico se už nějaký čas chová jako neřízená střela. Po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky před rokem musel opustit premiérskou funkci, vystřídal ho stranický kolega Peter Pellegrini a zakrátko mezi nimi začaly střety, které se projevily dokonce i na veřejnosti. Fico poškodil i kandidáta Směru na prezidenta Maroše Šefčoviče, kterého tahal po stranických oslavách MDŽ.

Poptávka po změně

Petr Šabata: Robert Fico odchází – je to dobrá zpráva pro Slovensko?

Robert Fico

Robert Fico v pondělí fakticky opustil slovenskou politiku a je to taková událost, jako kdyby oznámil odchod Miloš Zeman, nebo Jaroslaw Kaczynski.

Vládní koalice Směru, Slovenské národní strany a Mostu-Híd prošla od svého vzniku na jaře 2016 řadou krizí, ale až teď dávají předčasné volby logiku jak jejím členům, tak opozici.

Preference Směru se pohybují někde kolem 20 procent, což je pro dlouholetého hegemona politické scény neúspěch. Čím dřív budou volby, tím větší šance, že procenta nepadnou ještě níž, případně že se strana kvůli svému předsedovi nerozpadne – mluví se o Pellegriniho skupině, která by šla do voleb samostatně.

Totéž platí o Slovenské národní straně. Preference má nejnižší od voleb (7,5 procenta, mívala i 14), postupně klesají, strana nebyla schopná postavit kandidáta do prezidentských voleb a pomalu propadá panice.

Kamila Pešeková: Co řeknou voliči na falešné kompromisy Bély Bugára?

Předseda strany Most-Híd Béla Bugár (uprostřed) a místopředsedové Lucia Žitňanská a Gábor Gál

Lucia Žitňanská byla dlouhá léta nejen jedna z mála žen ve vrcholné politice na Slovensku, ale i jednou z mála jejích výrazných tváří.

Předseda strany Most-Híd Béla Bugár utrpěl ošklivou porážku v prezidentských volbách a teď se snaží zachránit, co se dá. Před druhým kolem podpořil Zuzanu Čaputovou – a tím ještě zvýšil koaliční napětí.

Předsedové tří vládních stran si jdou na nervy už delší dobu, leží mezi nimi řada sporných témat a mají jeden společný symbolický problém. Řádný termín voleb by byl začátek března 2020, ale jen o pár dní dříve – 21. února – si bude Slovensko připomínat druhé výročí vraždy Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové.

A to by bylo pro koalici hodně nepříjemné, protože z vyšetřování údajného objednavatele vraždy Mariana Kočnera vycházejí odpudivé informace o propojení světa zločinu s vládní garniturou.

Kamila Pešeková: Naše země potřebuje změnu, řekli Slováci v komunálních volbách

Nový primátor Bratislavy Matúš Vallo

Na Slovensku proběhly o víkendu komunální volby. Bylo to zároveň první hlasování občanů od smrti novináře Jána Kuciaka z února letošního roku.

V lepší kondici je i slovenská demokratická opozice a pro předčasné volby by v národní radě jistě zvedli ruku i extrémisté Mariana Kotleby, posílení velmi dobrým výsledkem svého předsedy v prvním kole prezidentských voleb.

Všechny tyto trendy zesílí, pokud se prezidentkou stane Zuzana Čaputová, a pak také volby do Evropského parlamentu.

Ten druhý faktor platí i o Česku – co by udělalo se sociální demokracií, kdyby neměla ani jednoho europoslance? Jak by se změnily poměry ve vládě, kdyby naopak Babišovo ANO potvrdilo zisk 32 procent hlasů? Podle posledního průzkumu může skončit pod pětiprocentní hranicí SPD Tomia Okamury, komunisté i lidovci.

Petr Šabata

Pro ODS budou eurovolby prvním testem po vyloučení Václava Klause mladšího… Ne že by to bylo na předčasné volby, ale v některých stranách bude hodně dusno.

Na Slovensku je situace vážnější – poptávka po změně, která se za poslední rok a půl projevila v krajských, komunálních i prezidentských volbách, patrně smete donedávna všemocného Roberta Fica.

autor: Petr Šabata
Spustit audio