Kamila Pešeková: Co řeknou voliči na falešné kompromisy Bély Bugára?

25. září 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předseda strany Most-Híd Béla Bugár (uprostřed) a místopředsedové Lucia Žitňanská a Gábor Gál

Lucia Žitňanská byla dlouhá léta nejen jedna z mála žen ve vrcholné politice na Slovensku, ale i jednou z mála jejích výrazných tváří.

Její doménou byla justice a několik let byla slovenskou ministryní spravedlnosti. Před půl rokem se rozhodla z vlády odejít, a to v souvislosti s vraždou Jána Kuciaka a jeho snoubenky.

Kamila Pešeková: Čtvrtý politický život Bély Bugára

Béla Bugár

Když slovenský prezident Andrej Kiska v květnu zveřejnil své rozhodnutí, že nebude znovu kandidovat, odstartoval tím fakticky souboj o své nástupnictví.

Nedávno opustila také řady slovensko-maďarské strany Most-Híd. Odůvodnila to svým zklamáním z toho, že se po novinářově vraždě v rámci úřadující vládní koalice velmi rychle přešlo k dennímu pořádku.

Právě její – dnes už bývalá – strana měla na jaře v rukou klíč k předčasným volbám. Ty, pokud by se uskutečnily, by mohly přinést úplně jinou vládu. Bylo to ale manévrování předsedy strany Bély Bugára, které nakonec udrželo při životě současnou vládu vedenou hnutím Smer. I za cenu toho, že mnozí známí členové se začali od strany Most-Híd odvracet. A platilo to především pro její slovenskou část.

Když vznikla v roce 2009 strana Most-Híd, mnozí do ní vkládali velké naděje. Měla být pravicovým politickým subjektem, ve kterém budou spolupracovat nejen Slováci i Maďaři, ale všechny další národnostní menšiny.

Když přání je otcem myšlenky

V zásadě to také fungovalo do chvíle, dokud byly ostatní pravicové strany zdiskreditovány korupčními aférami a Most-Híd se držel mimo vládu. Ale po volbách v roce 2016 ztratil dlouholetý premiér Robert Fico většinu v parlamentu a potřeboval někoho, kdo by mu zaručil pokračování v úřadě.

Předseda strany Most-Híd Béla Bugár: Kdyby někdo začal couvat, v ten moment má celá koalice velký problém

Béla Bugár

Šlo to poměrně rychle. Po slovenských parlamentních volbách před více jak dvěma týdny 5. března to vypadalo, že je slovenská politická scéna v patu a že země míří k předčasným volbám. Pak se zdálo, že novou koalici vytvoří pět pravicových stran.

Jednoho ze spojenců našel v Bugárově straně. Mezi jejími voliči to tehdy vyvolalo pobouření, někteří dokonce mluvili o zradě předvolebních slibů. Bugár ale tvrdil, že jeho lidé půjdou do vlády proto, aby hlídali a kontrolovali Ficovy ministry. To byla role, kterou stranický lídr uložil Lucii Žitňanské, když ji poslal do čela ministerstva spravedlnosti.

Tato dělba práce fungovala právě až do vraždy Jána Kuciaka. Pak nastalo mezi Bugárem a Žitňanskou odcizení. Zatímco bývalá ministryně se s politikou pomalu loučí, její dnes už bývalý stranický předseda nedávno oficiálně zahájil svou prezidentskou volební kampaň.

Kamila Pešeková

Tvrdí, že Slovensko je prý již dostatečně zralé na to, aby si zvolilo do čela státu někoho, kdo nebude etnickým Slovákem, nýbrž Maďarem. Ve skutečnosti se tady ale zdá být přání otcem myšlenky. Jeho budoucí volební turné po Slovensku bude spíš pokusem udržet Most-Híd v politice a hlavně pak v parlamentu.

Jestli se mu to může vůbec podařit, bude záležet na tom, jak velké jsou zbytky kreditu, který si ještě v očích svých voličů uchoval, když uzavíral falešné kompromisy s Robertem Ficem.

Spustit audio