Kamila Pešeková: Čtvrtý politický život Bély Bugára

O šanci se najednou přihlásili i politici, kteří by se za jiných okolností kandidovat nerozhodli. V současné době usiluje o Kiskovo nástupnictví čtrnáct osobností, přičemž většina z nich dosud ve slovenské politice žádnou větší roli nehrála. Výjimkou jsou Štefan Harabin, bývalý předseda Nejvyššího soudu v nechvalně proslulé éře premiéra Vladimíra Mečiara a pozdější ministr spravedlnosti.

Kamila Pešeková: Příští slovenský prezident by měl mluvit hlasem lidu a s lidem

S prezidentskými kandidáty se na Slovensku v poslední době jakoby roztrhl pytel.

Anebo také disident a první polistopadový předseda Národní rady SR František Mikloško. Zatím posledním uchazečem o nejvyšší ústavní funkci na Slovensku je politický matador a jeden z nejviditelnějších představitelů maďarské národnostní menšiny Béla Bugár.

Čerstvý šedesátník Bugár je považován za mistra zákulisních jednání a kompromisů, který dokázal již několikrát přežít pád do politické bezvýznamnosti. Poprvé se tak stalo po rozpadu Československa, kdy jako tehdejší poslanec federálního parlamentu a významný menšinový politik přišel ze dne na den o úřad.

Několik let po osamostatnění Slovenska riskoval konflikt uvnitř maďarské menšiny, když se se skupinou svých příznivců oddělil od Strany maďarské koalice (SMK) a vytvořil nové maďarsko-slovenské politické uskupení s názvem MOST-HÍD. Sázka na subjekt, který se snažil překračovat příkopy mezi Maďary a Slováky, mu vyšla a strana se dostala do parlamentu, zatímco původní SMK pohořela.

Kandidatura a uklidnění situace ve straně

Potřetí dokázal Bugár zabodovat, když v roce 2016 vstoupil do společné vládní koalice se Slovenskou národní stranou. Jinými slovy ocitl se na jedné lodi s lidmi, kteří považovali „bugárovce“ ještě deset let předtím za vlastizrádce placené Budapeští. Jejich spolupráce byla nevyhnutelná pro vznik většinové vlády a pragmatik Bugár výraznou měrou přispěl k tomu, že až do letošního února probíhala téměř bez problémů.

Juraj Hrabko: Na Slovensku sa zvolebnieva. Otvorila to strana Most-Híd

Jej politické grémium prijalo nasledovné rozhodnutie: „Republiková rada Most-Híd poveruje vedenie strany na čele s predsedom rokovať s koaličnými partnermi o možnosti predčasných parlamentných volieb. Ak tieto rokovania budú neúspešné, strana Most-Híd vystúpi z vládnej koalície.“

Pak ale došlo k vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, která otřásla nejenom slovenskou veřejností, ale i vládní koalicí. Rozhodnutí, jestli vláda padne a budou nové volby, držel v rukou právě Béla Bugár. Rozhodl se ji nakonec podržet, ale cena, kterou zaplatili on i jeho strana, byla vysoká. Opustili ji klíčoví slovenští politici a ona sama se kvůli ztrátě důvěry u občanů ocitla pod prahem volitelnosti.

Pro mistra politického přežití Bugára to neznamenalo nic menšího než vytáhnout poslední trumf a vstoupit přímo do politického ringu. Proto ohlásil svou kandidaturu a spojil to s nadějí, že veřejná pozornost, která se mu díky tomu dostane, pomůže uklidnit situaci a jeho MOST-HÍD se znovu vzchopí.

Kamila Pešeková|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Asi málokdo totiž čeká, že by se příslušník maďarské menšiny na Slovensku mohl stát hlavou státu. Pravděpodobně v to nevěří ani samotný Béla Bugár. On ale už mnohokrát za svoji dlouhou politickou kariéru prokázal, že dopad některých rozhodnutí může být vidět až v delším horizontu než je jedno volební období.