S prezidentskými kandidáty se na Slovensku v poslední době jakoby roztrhl pytel.
A to od doby, kdy současný slovenský prezident Andrej Kiska oznámil, že se nehodlá ucházet o úřad hlavy státu pro další volební období.
O obyvatelích slovenského východu, tak zvaných východňarech, kolují tradičně nespočetné vtipy. O tom, jak jsou prý zaostalí, mají údajně dlouhé vedení a žijí prý v jiném světě.
Nejnověji ohlásil kandidaturu také bývalý předseda Slovenské národní rady a slovensky politický matador František Mikloško, jeden ze symbolů „Nežnej revolúcie“ na Slovensku, vrcholný politik 90. let. Pokud se mu podaří splnit náležité podmínky, bude to již jeho třetí prezidentská kandidatura.
Říká se, že nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky. Mikloško se ale o to chce pokusit, přesto že už je nějakou dobu mimo aktivní politiku. Jeho veřejné působení v posledních letech bylo spojeno hlavně s pochybnostmi ohledně odvolání trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka, k jehož obhájcům Mikloško patřil.
Mikloško míří zdánlivě na stejnou skupinu voličů jako kdysi Andrej Kiska. Jsou to voliči vzdělaní, zpravidla pravicově orientovaní, žijící ve větších městech. Kiska ale dokázal navíc mluvit hlasem lidu a s lidem. A to byl důvod jeho velké oblíbenosti napříč společností. Jestli se něco takového může podařit i Mikloškovi, když v předchozích dvou pokusech výrazně minul druhé kolo, je otázkou.
O podobný segment voličů se budou ucházet i jiní. Jedním z nich je například vědec Robert Mistrík, který má podporu liberální strany SaS. Jde o chemického výzkumného pracovníka, který pomohl vyvrátit podezření z dopingu a očistit jméno slovenského atleta a olympijského vítěze Matěje Tótha.
Slovenští občané by letos v únoru po zprávě o vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně vyšli do ulic zcela jistě i kdyby nevěděli, že mají v rozhořčení na amorální vládní garnituru na své straně také prezidenta Andreje Kisku.
Robert Mistrík na sebe upozornil také kritikou čerpání financí z prostředků EU, kdy poukazoval na „eurofondovou mafii“. Jeho tvrzení později potvrdil Nejvyšší kontrolní úřad.
Překvapením rozjíždějící se prezidentské kampaně je Oskar Fegyveres, člověk spojený s únosem syna bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Fegyveres se stal korunním svědkem celého případu, byl prvním, kdo se k účasti na případu přiznal. Několik let se kvůli obavám o svůj život ukrýval v zahraničí.
Ve výčtu prezidentských kandidátů nesmí chybět Marian Kotleba, bývalý šéf banskobystrického samosprávného kraje. Tento extremistický politik proslul svými nejen slovními útoky na menšiny. V poslední době se snaží působit dojmem křesťanského konzervativního politika, když například jeho poslanci v parlamentu navrhli zákon na faktický zákaz interrupcí.
Co všechny tyto výše uvedené kandidáty spojuje? Především, že mohou být přijatelní pro tu část slovenské společnosti, která chce využít prezidentské volby k protestu proti dlouholeté vládě Smeru a s tím souvisejícími případy korupce.
Protest ale zpravidla nebývá spojen s pozitivním programem. Jedině snad František Mikloško s jeho životním příběhem i politickými zkušenostmi má všechny předpoklady k tomu, aby se stal dobrým prezidentem. Jestli stačí, aby byla cesta do prezidentského paláce dlážděna pouze dobrými úmysly, o tom rozhodnou voliči.
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
