Martin Fendrych: Trump chce od zemí NATO pět procent na obranu. Jak moc si ceníme svobody?
Zvolený americký prezident Donald Trump složí přísahu 20. ledna, ale jeho výroky hýbou nejen Evropou už dnes. Minulý týden ve svém floridském sídle Mar-a-Lago vznesl požadavek, aby země NATO dávaly pět procent HDP na obranu, jinak je USA nebudou chránit. „Mělo by to být pět procent, ne dvě procenta,“ řekl a dodal: „Všichni si to mohou dovolit.“
Čtěte také
Pro Česko by to znamenalo zvýšit náklady zhruba o 250 miliard korun ročně. Loni jsme byli po dlouhé době horko těžko schopni platit dvě procenta HDP. Vláda Petra Fialy považuje dosažení dávno slíbených dvou procent za velký úspěch, bezpečnostní skok dopředu. Jenomže Trump chce mnohem víc.
Můj přítel, politický a bezpečnostní analytik mi k tomu řekl: „Experti na mezinárodní bezpečnost varují, že Evropa má čas tak asi do roku 2029, aby se připravila na ruský útok. Maximálně máme pět let.“ Pokud podle něj k napadení Evropy dojde, bude málo i 10 procent HDP.
Odstrašení Ruska
Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová k tomu na síti X tweetovala: „5 % HDP na obranu? 400 miliard Kč. To je víc než polovina důchodů nebo ¾ zdravotnictví. Podpoříme radši české důchodce a pacienty, nebo americké zbrojaře?“
Čtěte také
Absurdní pohled. Nejde o „americké zbrojaře“, ale o to, jestli dokážeme Rusko odstrašit od třetí světové války, od napadení Evropy.
Prezident Pavel i premiér Fiala (ODS) nabízejí jiný pohled. Oba hovoří o tom, že dvě procenta HDP na obranu jsou jakési minimum, ale zároveň připouštějí, že budeme muset dávat víc.
Fiala řekl serveru Echo 24, že připravenost Spojených států zajišťovat kompletně obranu Evropy klesá, proto musíme uvažovat o zvyšování obranných výdajů. Česko je podle něj připraveno na debatu o zvýšení na tři procenta HDP oproti současným dvěma.
Čtěte také
Prezident Pavel mluvil o obraně v rozhovoru pro Radiožurnál. Podle něj musí NATO říct, co dnes pro obranu svých zemí potřebuje, a z toho pak odvodit, kolik peněz je potřeba.
Upřesnil, cituji: „Je velice pravděpodobné, že ta čísla budou vyšší než dvě procenta, ke kterým jsme se zatím zavázali. Dá se očekávat, že na nadcházejícím summitu NATO dojde k dohodě o navýšení, ale určitě by to nemělo být na základě toho, že kdokoli nastřelí nějaké číslo, ale mělo by to být na základě zdůvodněných potřeb.“ Odhaduje, že se ve výdajích na obranu budeme pohybovat „někde kolem tří procent“.
Nereálných pět procent?
A co hnutí ANO? To přece vidí Trumpa jako svého člověka, souhlasí tedy s pěti procenty? Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) míní, že pět procent na obranu je v českých podmínkách nereálných.
„Beru to jako aktivistický apel směřující k jiným zemím,“ řekl Novinkám.
„Nemůžeme se srovnávat s americkou armádou, ani tou polskou. A ani takové ambice nemáme.“ Česko podle něj není schopno účelně utratit ani aktuální dvě procenta.
K dohadům na téma, „že je to moc“ a že je to „nereálné“ jen dodám, že Ukrajincům se před únorem 2022 jistě taky nechtělo zvyšovat výdaje na obranu. Dnes vidí, jak se mýlili. Otázka správně zní: Jak moc si ceníme svobody?
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.