Představují si Evropané svůj život jako digitalizaci, výdaje na obranu a zalesňování? Ptá se ekonomka Švihlíková
Evropa má další návod, jak se vrátit na špičku světové ekonomiky. Připravil jej tým kolem Super Maria, jak se přezdívá bývalému šéfovi Evropské centrální banky (ECB) a italské vlády Mariu Draghimu. „Je třeba si říct, jestli ty základní priority, které jsou ve zprávě vytyčeny, jsou žádoucí a realistické,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonomka Ilona Švihlíková.
Doporučení Maria Draghiho obsahují masivní společné investice do energetiky, dokončení jednotného trhu a omezení byrokracie, čímž by Evropská unie mohla dohnat USA a Čínu.
„Jedním z přínosů této zprávy je, že je tam konečně natvrdo psáno, jak si Evropská unie stojí ve světové ekonomice. Z obecného rámce mě zaujalo, že to srovnání je činěno jenom vůči dvěma zemím – vůči Číně a vůči Spojeným státům,“ podotýká ekonomka Švihlíková a doplňuje, že Unie tím naznačuje své ambice se těmto zemím vyrovnat.
Čtěte také
Draghi a jeho tým propočetli, že Evropa musí na podporu své konkurenceschopnosti investovat 800 miliard eur ročně. A kde je vzít? Unie by měla začít vydávat společné dluhopisy, což naráží na odpor ze strany zemí, jako jsou Německo a Nizozemsko, které se staví proti společnému zadlužování.
„Je třeba si říct, jestli ty základní priority, které jsou ve zprávě vytyčeny, jsou žádoucí a realistické. Je tam takzvaná velká trojice 3D: digitalizace, dekarbonizace a obrana (anglicky defence) a okolo nich se celá zpráva točí,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonomka.
Podle ní jsou ale tyto priority jako celek dosažitelné jen obtížně.
„Za mě není možné honit tolik zajíců najednou. Je potřeba to prodiskutovat s občany, jestli si skutečně představují své budoucí životy jako kombinaci digitalizace, obřích výdajů na obranu a zalesňování ekonomiky.“
Předražené energie
Zpráva se mimo jiné věnuje také cenám energií. Evropa by je měla zásadně snížit, jelikož na starém kontinentu za ně lidé i firmy platí mnohem víc než v ostatních částech světa. Ceny plynu jsou v Unii třikrát až pětkrát vyšší než v USA, ceny elektřiny dvakrát až třikrát.
Řešením by mohla být robustnější přenosová soustava, která by umožňovala snadno dostat energii napříč Evropou. Například z míst, kde jsou dobré povětrnostní podmínky a větrné elektrárny mají přebytky. Jenomže to je časově i finančně náročné.
Čtěte také
„Jsou to obrovské náklady. Nepřeháním, když řeknu, že tam lítají vzduchem stovky miliard eur na každé druhé stránce. A to se netýká jenom investic do přenosové soustavy. Spojené státy získaly obrovskou výhodu tím, že rozvíjí těžbu jak zemního plynu, tak ropy. V obou komoditách, ve kterých dříve byly závislé, se staly soběstačnými. Ale má to své ekologické náklady,“ srovnává ekonomka.
Evropská unie ale netěží. „Je otázka, jestli by měla těžit, nebo neměla, nebo co by měla těžit. Není regionem surovinově bohatým, jako jsou jiné, a musí hrát na rovinu s těmi kartami, které tady jsou, a nepřidělávat si problémy navíc,“ domnívá se Švihlíková.
Ceny energií jsou podle ní tím základním, co dnes určuje životní úroveň nebo konkurenceschopnost.
„Nemyslím si, že Evropská unie si v současné pozici může nárokovat, do kdy bude klimaticky neutrální. Podívejme se na mapu – jsme kousek Eurasie. Ta masa lidí, která vytváří zboží a služby, je někde úplně jinde.“
„Klaďme si trošku realističtější cíle. Ne úplně rezignovat na to, že chceme lepší životní prostředí, ale dělat to stylem biče v ruce není dobré. Je to kontraproduktivní i v ochraně životního prostředí,“ soudí ekonomka a dodává:
„Koneckonců když se podíváme do opravdu dlouhých časových řad, tak ta anomálie, v níž dominuje Západ, trvá jen 250 let. Dlouhodobě této planetě dominovala buď čínská civilizace, nebo indická. Možná se jen Unie vrací tam, kam patří. Je stále ve svém regionu významná, ale prostě nebude patřit ke špičce.“
Jak se Draghiho zpráva promítá do složení nové Evropské komise? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Analytička: Jihokorejský prezident v Praze slíbil, že smlouva na Dukovany bude, zapojí i české firmy
V Praze začalo podnikatelské fórum, které zahájil jihokorejský prezident Jun Sok-jol společně se svým českým protějškem Petrem Pavlem.
-
Bez zvýšení daní si s výdaji nikdy neporadíme, školství by potřebovalo o 40 miliard víc, míní ekonom
„Až loni letos se ukázalo, jak obrovský je nesoulad mezi poptávkou a nabídkou. Mezi tím, co by lidé chtěli, a tím, co stát nabízí,“ upozorňuje Daniel Münich.
-
Ekonom Janský: Rozpočet je málo orientovaný na cíle. Dnes je to jen účetnictví jdoucí do extrému
„I po zefektivnění výdajů zde stále máme obrovský deficit. Nelze říct, že se zadlužujeme, protože už není kde škrtat, je tu i příjmová stránka rozpočtu,“ upozorňuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka