Na Slovensku proběhly o víkendu komunální volby. Bylo to zároveň první hlasování občanů od smrti novináře Jána Kuciaka z února letošního roku.
Volby tak mohly ukázat, nakolik si voliči skutečně přejí změny, po kterých volaly iniciativy vzniklé po této tragické události. Nemělo jít jen o výměnu konkrétních tváří, ale i o změnu fungování politiky, která by se nově opírala o jasně dané mravní hodnoty, které jsou pro společnost nezbytné.
Koncertem pro Jána a Martinu v den, kdy měli mít svatbu, se symbolicky uzavřelo jedno období v novodobé historii Slovenska, které odstartovala vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.
Znamená to také, že volby do obecních zastupitelstev na Slovensku představovaly určité referendum o další roli politické strany Směr-sociální demokracie, která v minulých letech dominovala nejenom celostátní vládě, ale i řadě obecních rad.
Jejich základní poselství proto zní, že Smer ztrácí podporu voličů, a to především ve velkých městech. I když šéf strany a bývalý premiér Robert Fico prohlásil, že s výsledky voleb je spokojený, když 20 má procent starostovských postů. Zapomněl ale dodat, že jich nově bude o třetinu méně, než kolik jich měl Smer dosud.
Tím hlavním, kdo ale ve volbách zvítězil, jsou nezávislí kandidáti, kteří získali více než 42 procent starostů a primátorů. Platí to pro Bratislavu, Nitru nebo Žilinu. Od Smeru se odklonili voliči i v jeho dřívější baště v Košicích.
Letmý pohled na volební výsledky ukazuje, že na mnoha místech se změna, po níž volali občané v únoru na náměstích, podařila. Slovenská metropole si do svého čela zvolila jednačtyřicetiletého občanského aktivistu, architekta Matúše Valla.
Když byl v roce 1992 ani ne 30letý právník Robert Fico zvolen poslancem Národní rady SR, těžko mohl tehdy kdokoli tušit, jak výrazně ovlivní život na Slovensku.
Anebo příklad z opačného konce republiky, z východoslovenského Humenného. Tamní primátorka kolem sebe v úřadu šířila strach a vůči občanům, kteří ji zvolili, se chovala jako diktátorka. Teď ji z radnice v Humenném vypudili, i když její strana Smer nad ní pořád držela svou ochrannou ruku.
Humenné je příkladem toho, že změna je možná i v poměrech, které se víc než kde jinde na Slovensku potýkají s klientelismem, korupcí a podvody. Některé menší obce ale ještě tak daleko nejsou.
A tak změna, po které Slovensko letos na náměstích volalo, začíná mít konkrétnější podobu. Ukazuje se, že se Robert Fico mýlil, když ponižoval iniciativy, které dlouhodobě volaly po změnách ve fungování státu. Jejich energie se poprvé výrazně přelila do konkrétních veřejných úřadů.
Tyto komunální volby mohou být prvním krokem. Slovenští voliči ale musí udělat ještě i další. Nepůjde to ale samo a automaticky, bude to pokaždé spojeno s novými zápasy. Ten nejbližší se odehraje na jaře, až půjde o obsazení úřadu slovenského prezidenta.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
