Tereza Zavadilová: Mlha v Evropě
Takhle zamlžený výhled před Evropou snad ještě nebyl, shrnul pocity z toho, jak se letos bude vyvíjet evropská ekonomika, jeden z bankéřů na každoroční finanční konferenci ve Vídni. Nejistotu přináší především geopolitika a ozbrojené konflikty, ekonomika za nimi běží až v závěsu. Karty jsou nyní rozdány zase trochu jinak než dřív.
Dědictvím finanční krize bylo rozdělení Evropy na průmyslový a úspěšný sever, zadlužený a problematický jih a pak země střední a východní Evropy, které se snaží transformovat a dohnat Západ v pravidlech i hospodářském výkonu. Tento obrázek se teď rozpadl.
Čtěte také
Jižním státům Evropy se daří relativně dobře a sever, hlavně Německo, táhne dolů výkon celého kontinentu. Nejvíce to samozřejmě sráží země, které jsou na něj navázané: Česko, Slovensko a Maďarsko. Česko má mimochodem s Německem ekonomiku propojenou nejvíc na světě – náš export do spolkových zemí je celých 12 % HDP.
Banky a mezinárodní instituce jako MMF a OECD předpovídají, že německá ekonomika poroste i letos nejpomaleji v Evropě. A podle výsledku posledních dvou let je na tom nejhůře od roku 1950.
Proto ani Česko, ani Slovensko nebudou žádnými premianty. Analytici společnosti UniCredit čekají, že ekonomická výkonnost zemí v regionu střední a východní Evropy bude mezi 2 a 3 %. Česko spíše níže, větší růst má být na Balkáně.
Čtěte také
Jih Evropy potáhne ekonomiku i na Západě. Někdejší vysmívaná periferie, státy s přezdívkou PIGS, tedy Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko, porostou rychleji než Německo. Nejvíce Španělsko, přičemž většina růstu jde za masivními investicemi do obnovitelné energetiky.
Obavy z Trumpa
Největší rizika pro evropskou ekonomiku jsou tři a všechny plynou z politických vztahů. Bankéři se nejvíce obávají toho, co do světa přinese nová vláda Donalda Trumpa, která hrozí na všechny strany cly. To může zase oživit inflaci.
Budoucí americký prezident také tlačí členy NATO ke zvýšení výdajů na obranu, což zatíží rozpočty států, které budou mít méně peněz na sociální výdaje i investice.
Pak jsou to válečné konflikty. Boje na Blízkém východě zneklidňují celý svět, ale válka na Ukrajině a konflikt s Ruskem je pro Evropu drtivý.
Válka s konsekvencí v podobě drahých energií znamená, že světoví investoři považují Evropu za rizikovější region, proto se vládám v porovnání s Amerikou prodražuje půjčování peněz. I to nejvíce dopadá na nejkřehčí, tedy postkomunistické země.
Také zde Trump asi sehraje svou roli. Bankéři věří, že splní svůj slib a letos bude mír, i když zní obavy, za jakou to bude politickou cenu. Pokud obnova nastane, evropskou ekonomiku to zásadně nakopne, a to včetně zemí CEE, protože tam má jít půl bilionu eur a okolní země mohou s lecčíms pomoci. Pro celou Evropu by to byl dlouho neviděný růstový impuls.
Čtěte také
Nacionalismus na vzestupu
A pak je tu vnitřní politika, protože se uskuteční hned několikero důležitých voleb. Nacionalisté jsou na vzestupu a ze své sítě X je podporuje i Trumpova pravá ruka Elon Musk – patrně dle hesla, čím hůře v Evropě, tím lépe pro Ameriku.
Zvláště země ve středu a na východě Evropy by se na tuto strategii neměly chytit. Region, jeho instituce, ekonomiky i demokracie, jsou stále přece jen mnohem křehčí než na Západě. A Rusku jsme geograficky blíže.
Naopak k posílení by pomohla větší integrace v Evropě, tedy semknutí se a sázka na inovace, nikoli zpátečnictví. Když to říkají i pragmatičtí bankéři, něco na tom přece jen bude.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.