Tereza Zavadilová: Rok Elona Muska

A přitom letošek pro něj nezačal vůbec dobře. V lednu byl Musk skoro na dně, což zní absurdně, když se stále bavíme o jednom z nejbohatších lidí světa.

Jenže pokud lidé v čele tohoto žebříčku soutěží o moc měřenou penězi, slavné to nebylo. Muska a ostatní americké technoboháče předběhl Evropan Bernard Arnault, majitel luxusních značek jako Louis Vuitton a spol.

Čtěte také

Elon Musk je člověk podle mého gusta, chválí Horáček. Současnost srovnává s pádem Římské říše

Muskovo jmění nedosahovalo ani 200 miliard dolarů a boháč čelil různým tlakům. Třeba sporu v Brazílii, kde mu nakonec vypnuli síť X. Americká média referovala, že Musk bral drogy. Soud mu nedovolil vyplatit si odměnu coby šéfovi Tesly s tím, že je nepřiměřeně vysoká.

Inzerenti z řad významných firem včetně Applu či Disneyho utíkali z jeho sociální sítě X, dříve twitteru. Protože Musk je naštval svými radikálními i antisemitskými poznámkami a tím, že takový obsah na své síti propaguje.

Elon přicházel o inzerenty, uživatele i peníze. Málem se kvůli letité rivalitě popral s Markem Zuckerbergem, majitelem Facebooku a Instagramu. V celé první půlce roku navíc akcie Tesly ztrácely, zatímco akcie Mety rostly. 

Prostě nebylo to kdovíco. Než našel outsider nový dech v podobě podpory kampaně Donalda Trumpa, kterou zásadně zesílil po neúspěšném atentátu na kandidáta v červenci.

Outsideři

I Trump byl nějakou dobu outsiderem. Po útoku davu na Kapitol před skoro čtyřmi lety, poté, co vyšly najevo jeho neetické až protiprávní kroky během úřadu, takříkajíc nepatřil do slušné společnosti. I Zuckerberg mu zrušil účty na sociálních sítích.

Proto se Trump i Musk k moci vracejí v radikálnější podobě. Od listopadových voleb se mocní lidé střídají v Trumpově rezidenci Mar-a-Lago a zvoleného prezidenta si předbíhají. Usmířit se přijel i Mark Zuckerberg. Evropan Arnault se v žebříčku nejbohatších propadl.

Čtěte také

Musk je ve střetu zájmu, upozorňuje expert. Nesmí Trumpovi začít lézt na nervy, dodává amerikanista

Musk patří do Trumpova nejužšího kruhu. S jiným podnikatelem ze Silicon Valley Vivekem Ramaswamym povede Trumpovu agenturu pro šetření státních výdajů. Bude mít tedy přímý vliv na chod nejmocnějšího státu světa a jeho finance. 

Musk, Trump a jeho viceprezident J. D. Vance slibují podporu technologickému pokroku včetně kryptoměn. Vítězství ve volbách proto zalilo trhy živou vodou, vzrostly akcie technologických firem a na rekordy se vrátily kryptoměny.

Posílily dolar i americké dluhopisy, protože kupci sázejí na Trumpovu ochranářskou politiku, kdy s nevelkou nadsázkou chce jiným škodit na úkor Ameriky.

Naopak s novou mocenskou klikou se do nemilosti dostaly instituce, inciativy a investice zaměřené na ochranu lidských práv, ekologie, slabších a znevýhodněných. Z výroků nyní mocných mužů je patrné, že světu má vládnout právo silnějšího.

Musk po převzetí Twitteru vyhodil 80 procent zaměstnanců a Trump prohlásil, že se mu líbí, jak Elon umí vyhazovat lidi – proto má teď vyhazovat státní úředníky. 

Extropie podle miliardářů

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byla v Silicon Valley mezi mladými technopodnikateli populární jedna sci-fi teorie nazvaná extropie. Má to být opak entropie, tedy stavu nejistoty a chaosu.

Extropisté, ke kterým patřili mnozí lidé z nynějšího úzkého Trumpova kruhu, již tehdy měli odvážné vize, které formovaly vznik řady technologických firem. Podle nich přichází svět, v němž se člověk promíchá s umělou inteligencí a technologiemi. Vyřeší se biologická omezení a délka lidského života se prodlouží až k technologické nesmrtelnosti, říká se tomu transhumanismus.

Čtěte také

Na cestě za inteligentní umělou inteligencí zatím spíš víme, co nefunguje, uvažuje IT expert Tomáš Mikolov

Mimochodem Elon Musk má firmu Neuralink, která propojuje mozek s technologiemi. Podobně jiný mocný miliardář a majitel Amazonu Jeff Bezos investuje do několika konkurenčních firem.

Extropisté dále věří na potřebu kolonizovat Mars a jiné planety, aby lidstvo přežilo případné katastrofy. Privátní vesmírné firmy má také Musk s Bezosem, Muskovy satelity jsou navíc klíčové pro globální komunikaci a bezpečnost.

Osmdesátková sci-fi propagovala robotiku včetně samořiditelné dopravy věřila také na vznik umělé superinteligence, která shrne všechny znalosti lidstva i nanotechnologií. Vývoj AI má v rukou opět pár amerických miliardářů včetně již jmenovaných.

V politickém zřízení propagovali extropisté decentalizaci, v našem světe ztělesňované kryptoměnami. Lidem má prý vládnout technokrat, který řídí stát jako start-up... Prostě fikce se již stává realitou.

Od začátku extropisty provázela kritika, že jejich radikální technooptimismus nebere vůbec v úvahu etiku, sociální nerovnosti ani se moc nezabývá nezamýšlenými důsledky či zneužitím. Vystupují proti chaosu, ale odmítají omezení a pravidla.

Toto dilema platí i pro Muska. Rozšířil elektroauta po celém světa, zrychlil pokrok v mnoha směrech. K tomu ale pod záminkou svobody slova rozsévá konspirační teorie či podporuje extrémisty typu Nigella Farage či naposled německou AfD.

Tereza Zavadilová, šéfredaktorka webu Newstream|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

V říjnu Musk napsal, že v amerických volbách jde o život. Povedlo se, Trump si je Muskovy role ve svém hvězdném comebacku vědom, proto na něj pěje ódy.

Z výroků a činů Trumpa a jeho suity je již vidět, že přichází doba nevídané deregulace, tedy oslabení veřejné kontroly nad věcmi včetně činnosti technologických gigantů. Vláda úzké elity v globální velmoci skutečně může odvázat technologický pokrok tak, že se svět ocitne v jiné éře.

Musk, Trump a spol. už mockrát dokázali, že umějí dát do věcí vše a vstát z popela. Byli vysmíváni a překvapili v dobrém i zlém. A to je největší riziko, které jejich romance s sebou nese.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz