Jiří Pehe: Mezinárodní zakotvení Česka bude v roce 2025 čelit velkým výzvám

Čtěte také

Jiří Pehe: Spojené státy v roce 2024, rozvrat tradiční politiky

Visegrádská skupina je už delší dobu ve stavu klinické smrti v důsledku politické situace na Slovensku a v Maďarsku. Poslední setkání premiérů zemí, které skupinu tvoří – České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska – skončilo víceméně roztržkou, a i jakékoliv další setkání bude ve světle vstřícných postojů Slovenska a Maďarska k Rusku našlapovat na tenkém ledě.

Od visegrádské spolupráce na úrovni premiérů tedy nemůže Česká republika v tomto roce očekávat téměř nic pozitivního.

Polsko se od V4 spíš odklání

Méně problematická mohou být setkání prezidentů Visegrádské skupiny, i když je těžké předvídat, jaký postoj k další visegrádské spolupráci zaujme nový prezident Polska. Ten bude zvolen v květnu, přičemž téměř jistě nebude ze stejného politického těsta jako ten současný – konzervativní nacionalista Andrzej Duda.

Čtěte také

Luboš Palata: Silné Polsko přebírá vedení Evropy. Uvnitř je ale nesmiřitelně rozdělené

Liberální polská vláda Donalda Tuska už nyní dává přednost spolupráci s Německem a Francií v rámci Výmarského trojúhelníku. V první polovině tohoto roku bude navíc předsedat Evropské unii, a od Maďarska a Slovenska se bude snažit udržovat odstup.

Polsko navíc spolu s dalšími jedenácti státy vytvořilo nedávno skupinu severských zemí, které chtějí podporovat Ukrajinu nad rámec toho, co dělá Evropská unie. Žádná další země V4 není členem tohoto uskupení, což je, dá se argumentovat, chyba zejména v případě České republiky.

Členství v této skupině by bylo určitou kotvou, která by ztížila případné pokusy některých českých politických stran omezit podporu naší země pro Ukrajinu v případě, že utvoří vládu po podzimních volbách do Sněmovny.

Česká republika sice není severská země, ale tou není v pravém slova smyslu ani Německo, které je součástí nové iniciativy. Případným snahám naší země připojit se k této skupině by tak téměř jistě nikdo nebránil.

Až přijde Trump

Účast v ní by mohla být důležitá i proto, že po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu může čelit zatím těžko předvídatelným výzvám i spolupráce v rámci Severoatlantické aliance. Trump už teď stanovuje tvrdé podmínky pro další podporu USA pro NATO. A podpora jeho administrativy pro Ukrajinu může značně zeslábnout bez ohledu na to, kam se bude ubírat NATO.

Čtěte také

Jiří Pehe: Trumpovy sliby masových deportací migrantů jsou nereálné a riskantní

Evropskou unii Trump vidí jako konkurenta Spojených států. Nová americká administrativa se ji bude snažit oslabovat s pomocí upřednostňování bilaterárních vztahů s jednotlivými členskými zeměmi Unie a s pomocí politických spojenectví se zeměmi, které nejsou se zbytkem Unie solidární, jako je Maďarsko.

Česká republika patří k hrstce těch členských zemí EU, které nepřijaly společnou měnu, což ji může činit zranitelnou v případě, že se členské země eurozóny rozhodnou čelit americkému tlaku užší spoluprací, která země bez eura nechá na evropské periférii.

Pokud by Trump, jak naznačuje, uvalil cla na některé evropské výroby, může to negativně dopadnout na evropský automobilový průmysl. Ekonomika České republiky je přitom na automobilovém průmyslu silně závislá.

Potřebujeme pevně ukotvit

Užší spolupráce se zbytkem Unie by nám v případě krize mohla pomoct. Fialova vláda má přitom vzhledem k vývoji stranických preferencí na domácí scéně možná už jen zhruba rok na to, aby se pokusila Českou republiku pevněji v EU ukotvit před tím, než v čele vlády stane hnutí ANO, které se na evropské úrovni otevřeně přidalo k euroskeptickým politickým silám.

Jiří Pehe|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Vláda přitom bude muset kormidlovat v mnohem rozbouřenějších mezinárodních vodách než dosud. A to bez ohledu na to, jak se bude vyvíjet válka Ruska proti Ukrajině. Českou republiku ani vládu nečeká snadný rok.

Autor působí na New York University Prague