Jiří Pehe: Trumpovy sliby masových deportací migrantů jsou nereálné a riskantní

12. prosinec 2024

Donald Trump po svém zvolení americkým prezidentem několikrát zopakoval, že až nastoupí 20. ledna do Bílého domu, má v úmyslu spustit masové deportace ilegálních migrantů, jak to sliboval během předvolební kampaně. V nedávném televizním rozhovoru navíc připustil, že se deportace mohou týkat i dětí narozených ve Spojených státech. USA přitom patří ke zhruba dvacítce zemí, v nichž děti narozené na jejich území automaticky získávají občanství.

Trump v rozhovoru mylně tvrdil, že Spojené státy jsou jedinou takovou zemí na světě, a argumentoval, že bude třeba v tomto bodě změnit ústavu. Dodal, že bude humánnější deportovat s rodiči, kteří jsou na území Spojených států nelegálně, i jejich děti narozené v USA. Tedy americké občany.

To je samozřejmě jen těžko proveditelné, navíc by šlo o zcela skandální praxi.

V historii existují příklady zemí, které se uchýlily k masovým deportacím vlastních občanů, ale buď tak činily v rámci svého území jako stalinský Sovětský svaz, anebo v rámci politiky rasových čistek, jak to činilo hitlerovské Německo.

Čtěte také

To nejprve uvažovalo o masové deportaci Židů mimo území Německa, později se uchýlilo rovnou k jejich deportacím do vyhlazovacích táborů.

Je jisté, že dokud bude ve Spojených státech nadále fungovat právní stát, jakékoliv plány deportovat vlastní občany narazí na soudní systém. Otázkou také je, kam by je chtěl Trump deportovat. Ti, kdo se narodili už v USA, nemají nezbytně občanství země, z níž přišli jejich rodiče.

Podobné dilema čeká Trumpovu administrativu v případě takzvaných „dreamers“, což jsou děti, které jejich rodiče vyslali ilegálně do Spojených států v naději, že jim tak zajistí lepší život. Ti sice americké občanství většinou nemají, ale vyrostli v USA, zemi svého původu neznají a často mluví jen anglicky.

Detenční centra?

Trumpovy deportační plány ale narazí na nemalé překážky i v případě milionů ilegálních migrantů, které se podaří takříkajíc pochytat. Spojené státy – stejně jako Evropská unie – totiž nemají readmisní dohody s řadou zemí, odkud ilegální migranti přišli.

Migranty tedy nebude kam vracet, pokud se Trumpově administrativě nepodaří tyto země přinutit, aby své občany braly zpět.

Čtěte také

I proto už existují plány na vytvoření sítě detenčních center, kde by byli ilegální migranti drženi. Taková detenční centra samozřejmě existují i v evropských zemích.

Ale vezeme-li v úvahu, že Trump mluví o milionech ilegálních migrantů, detenční centra by mohla rychle začít připomínat koncentrační tábory. Což nepochybně vyvolá obrovskou vlnu nevole jak ve Spojených státech, tak mezi západními spojenci.

Odpor a krize

Trump slibuje, že masové deportace spustí s pomocí prezidentských dekretů hned první den v úřadu. A že k uskutečnění tohoto plánu vyhlásí stav nouze, což mu umožní využít i americkou armádu. To ovšem může vyvolat celou řadu dalších problémů.

Do čela agentury pro boj s migrací si vybral Toma Homana, který sloužil už v administrativě Barracka Obamy. Ten slibuje, že se v první vlně zaměří na migranty podezřelé z páchání trestných činů a že nemá v úmyslu provádět masové šťáry.

Jiří Pehe, politolog a ředitel New York University Prague

Jenže jeho prohlášení nejsou zcela v souladu s tím, co slibuje Trump, který, jak už bylo zmíněno, mluví rovnou o nasazení armády.

Jisté je, že pokud k masovým šťárám nakonec dojde, pokusy zatýkat ilegální migranty v těch státech americké unie, kde vládnou demokraté, mohou narazit na silný odpor. Guvernéři některých těchto států i starostové velkých měst slibují totiž migrantům ochranu. Budou také odmítat budování detenčních center na svém území.

Trumpovy plány v oblasti migrace tak mohou nejen narazit na řadu praktických překážek, ale také vyvolat ústavní krizi, pokud bude chtít masové deportace uskutečňovat i za cenu ohýbání práva i ústavy.

Autor působí na New York University Prague 

autor: Jiří Pehe
Spustit audio