Ivan Štern: Steinmeierův politický program aneb odmítnutí zmaru

Na rozdíl od předchůdců, povznášejících Němce duchovně, byl Steinmeier věcný a střízlivý tak, jak jím býval po celou dobu své politické kariéry. Maje na paměti, že se v Německu blíží volby, že rok 2025 bude rokem volebním obecně a že demokracii čím dál silněji ohrožuje demagogie stále hlasitějších populistů, nabídl politický program, použitelný demokratickými stranami obojakého zaměření. Umenší jím vliv tendencí, demokracii ohrožujících.

Čtěte také

Scholz chtěl být jako Merkelová, místo toho Němci zažívají nestabilitu a ekonomickou stagnaci, hodnotí zpravodaj

Strany mají hledat způsoby, jak čelit rozličným hospodářským potížím, aniž by ve výsledku ti bohatí ještě více zbohatli a ti chudí zjistili, že dno jejich bídy se nachází značně hlouběji. Jaký ve vztahu k žádoucí evropské bezpečnosti zaujmout postoj k válčištím na Blízkém Východě a na Ukrajině.

Jak usměrnit otázku přistěhovalectví a včlenění přistěhovalců do hostitelského společenství. Jak si nenalhávat ve vztahu ke změnám klimatu. Jak se postavit k výzvám spojeným s umělou inteligencí.

Čtěte také

Robert Schuster: Rok, kdy německý vládní semafor nadobro přestal svítit a radikálové měli žně

V neposlední řadě jak hledat a nacházet nástroje k řešení společenských krizí cestou smířlivou, prospěšnou pro všechny zúčastněné strany. To všechno na pozadí vstřícné, sice racionální, ale účinné a nediskriminující sociální politiky.

Steinmeier se projevil jako klasický sociální demokrat, jímž ostatně je. Neomezuje se jen na přerozdělování národního bohatství. Hledá kvalitu života v té největší možné šíři. Ví, jak na to, neb se podílel na Agendě 2010, na hledání způsobu, jak v roce 2000 nemocného muže Evropy, Německo proměnit opět ve vůdčí ekonomickou a politickou sílu.

Agenda 2030

Autoři Agendy, tandem sociálních demokratů Münterfering a Schröder se inspirovali labouristou Tony Blairem a jeho Třetí cestou. Dali dohromady koncept sociálně vlídného kapitalismu, který nepostrádal nejen potřebné prvky liberální, tržně konformní, ale i prvky, čelící prohlubujících se sociálních vyloučeností. Úspěšně jej co by vítězka voleb v roce 2004 nakonec realizovala křesťanská demokratka Angela Merkelová.

Ivan Štern |foto:Vendula Kosíková

Steinmeierův výčet by šlo nazvat Agendou 2030. Předchozímu Německu na nohy pomohla na přelomu tisíciletí ta s číslem 10. Nynější je pro opět nemocného muže Evropy, pro Německo nepochybně reálnou šancí.

Chce to jen odvahu. Před pětadvaceti lety ji měli Schröder a Münterfering. Pochlapila se nakonec i Merkelová. Jejich politika „zvládneme to“ má totiž jedinou alternativu: Zmar a frustraci, živnou půdu populistů. 

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost