Petr Fischer: Nové hnutí Andreje Trumpa
Byla to zvláštní, až perverzní radost sledovat na CNN Prima News naživo marketingovou proměnu lídra nejsilnější české strany ANO. Omlouvám se, jde o hnutí, což je podstatný rozdíl. Andrej Babiš vzor 2025 totiž dává každým slovem pocítit, že jeho ANO a on sám je součástí hnutí širšího globálního, významného proudu, který přebírá vládu nad světem a bere opět zdravý rozum do hrsti.
ANO podporuje Trumpa, říká Babiš, stojí za ním jako za tvůrčí světovou silou, která udává směr. Trump nabídl vyprazdňovanému ANO pevnější formu, kterou evropští patrioti z nedostatku vlastní invence kopírují jako politické kopyto, které snad zaručuje univerzální úspěch. Proč vymýšlet nové cesty, když se ta Trumpova tak osvědčuje?
Čtěte také
„Oni mají MAGA, Make America Great Again, my máme MEGA, Make Europe Great Again,“ vyznal se bývalý a zřejmě i budoucí český premiér Andrej Babiš.
Cesta k moci všude stejná: Důsledné rozleptání veřejné debaty destruktivní kampaní na sociálních sítích; privatizace veřejného prostoru, jenž slouží zájmům nejhlasitějších; politika jako boj s nepřítelem v podobě cizího imigrantského elementu, ekonomické konkurence, v případě Evropy pak institucí EU.
Pohlcovat slabší, kopírovat silnější
Zatímco vynálezce a majitel SPD Tomio Okamura vsadil na primitivní českou nenávist, na paušální kritiku všeho, co není „naše“, Babiš se napojuje na světovou síť, která dává novou (geo)politickou sílu.
Čtěte také
V podnikání se Babiš naučil pohlcovat slabší, v politice se náhle přiklání k silnějším, jejichž aura nese nový zisk. Okamura ji vycítil dříve, ale nebyl schopen ji využít a rozvíjet.
Babiš je politicky inteligentnější, jakkoli jediné originální, co kromě kopií Trumpa a Orbána nabízí, je on sám – povídavý lídr, v kopírovaní know-how, šikovný a pružný jako Číňané.
Babiš chce dělat politiku pro Čechy, tak jako Trump politiku pro Američany a Orbán pro Maďary. V tomto řetězci je ale skutečným „first“, prvním mezi prvními, Donald Trump.
Čtěte také
Česko se dostává do vleku globálního hnutí vedeného americkými technomoguly, kteří věří ve vyvolenost svých já pro uskutečnění nové budoucnosti lidstva.
„Velký pochod“ za zaručeně lepším světem Česko už zažilo. Přineslo mu to jen závislost na jiných, kteří udávají tón a nakonec řídí a určují vše. Tentokrát nejde o levicové sny o bratrství všech lidí, které jako politický kýč kritizuje Babišův oblíbený autor Milan Kundera už před 50 lety v románu Nesnesitelná lehkost bytí, ale o pochod „pravých“ libertariánů.
Ti mají finance, nerostné zdroje, technologie a nyní i politickou moc k naplnění víry v krásný nový svět Síly.
Je to jen kýč?
I na mnoha českých, náhle trumpovských figurách, které se na tuto vibraci naladily, a snaží se na její svůdné vlně získávat politické body, je na první pohled patrné, že i tady jde o kýč.
Nikoli pro iluzivnost každé utopie, ale pro zpupnost a bezohlednost, se kterou prosazuje dějinný nárok silnějšího. U Andreje Babiše, vždy pragmatického politického bezvěrce, to neplatí. Jeho trumpistická image je jen další převlek, který usnadňuje cestu k moci.
Při rychlém propadání do světa pozdně moderního sociálního darwinismu je to asi slabá útěcha. Na rozdíl od jiných opravdových „siláků“, nabízí Babišova účelovost alespoň drobnou naději, že ho ta trumpistická móda jednou přejde…
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka