Karel Hvížďala: O čem vypovídá kauza Václava Moravce
Odvolání dramaturgyně pořadu Otázky Václava Moravce Hany Andělové z nejsledovanějšího publicistického formátu naší televize a posléze předem nekonzultovaný odchod Václava Moravce s vedením České televize po 21 letech, vyvolal řadu reakcí mezi novináři i politiky.
Důvod byl zřejmý: bezmála deset let nepozvali do svého pořadu Tomia Okamuru, šéfa hnutí SPD, Svoboda a přímá demokracie, i když byl zvolen předsedou Sněmovny a stal se třetím nejdůležitějším politikem země.
Čtěte také
V diskuzi se objevila spousta rozdílných hlasů: Od těch, které konec pořadu uvítali, protože třeba podle Filipa Rožánka i Jana Moláčka není důvod, aby nejsledovanější nedělní diskuzní pořad v zemi ignoroval třetího nejvýše postaveného politika, nebo že měl vydržet, protože na jaře se bude měnit šest členů Rady ČT mimo jiné i místa Lubomíra Xavera Veselého či Pavla Matochy, a tím se změní i způsob hodnocení a výklad redakčního kodexu.
Jiní zase tvrdí, že dle psychologů není dobře, když je někdo v takové pozici déle než pět let, až po ty, co se Václava Moravce zastali: jako je Robert Záruba, Jakub Železný, Michal Dusík a Darina Vymětalíková.
Čtěte také
Všechny zmíněné názory včetně postoje Václava Moravce a jeho původní dramaturžky jsou relevantní, ale ani jeden se nedotýká podstaty: pojetí role veřejnoprávních médií.
Proto by bylo na místě otevřít veřejnou diskuzi o náplni role veřejné služby, aby v podobných případech bylo všem jasné, kdo porušuje pravidla.
Legitimní právo odporu
Pak by bylo zřejmé, jestli lidé, ať mají jakoukoliv funkci, kteří šíří nenávist vůči cizincům a jiným náboženstvím a vyhrožují cizincům vyhoštěním, ohrožují zájmy státu, tedy jednají v rozporu s ústavou a zákony, mají mít přístup do diskuzních pořadů veřejnoprávních médií za situace, kdy je země či dokonce celá naše civilizace v ohrožení, a to nejen válkami, ale i xenofobií: kdyby z Evropy byli vyhnáni cizinci, došlo by ke krachu, u nás zcela bezpečně ve zdravotnictví a stavebnictví, kde pracuje většina Ukrajinců, Moldavanů, Bulharů atd.
Měli bychom se shodnout na tom, co je nelegální, tedy čím se porušují zákony a že ius resistendi, právo odporu, je legitimní.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
