Karel Barták: Rok 2025 – nástrahy a přísliby
„Evropané čekají výsledky v podobě dobrých pracovních míst, zdravého klimatu a pevnější obrany. Společně jich dosáhneme,“ napsali v neobvyklém prohlášení Ursula von der Leyenová, António Costa a Kaja Kallasová, tři nejvyšší představitelé Evropské unie, které do vysokých funkcí jmenovali v minulých měsících šéfové států a vlád.
Pokryli jím tři hlavní priority EU pro rok 2025 – stop ekonomické stagnaci, boj proti klimatické změně a posilování bezpečnosti ohrožené ruskou agresí proti Ukrajině.
Čtěte také
Staronová předsedkyně komise von der Leyenová oznámila souběžně vlastní program – koncem ledna můžeme očekávat dokument nazvaný „kompas konkurenceschopnosti“, ve kterém exekutiva EU navrhne, jak postupovat ohledně produktivity průmyslu, inovací, či omezování závislostí na strategických dovozech, to vše nadále v kontextu přípravy na bezuhlíkovou ekonomiku v roce 2050.
Navazující návrh „dohody o čistém průmyslu“ má obsahovat konkrétní legislativní či praktické společné kroky a postupy v průmyslové oblasti. Specifickou součástí bude takzvaný strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu. Zatím se mnoho neví o jeho formátu a složení, jisté však je, že bude velmi bedlivě sledován, mimo jiné také v Česku.
Evropa nesmí selhat
Povzbudit ekonomiku má iniciativa zjednodušování legislativy, kterou komise povýšila, po značném naléhání podnikatelských kruhů, na jednu z čelných priorit.
Čtěte také
Jak potvrdila i nedávná zpráva italského expremiéra Maria Draghiho, trpí společenství přemírou složitých předpisů, které komplikují podnikání a podvazují výhody jednotného vnitřního trhu.
V létě komise předloží vládám první mutaci sedmiletého rozpočtu EU na léta 2028-35. Rozběhne se tím ostrá dvouletá diskuse. Očekávejme varianty, které budou počítat například s osekáním peněz na zemědělství nebo na kohezní politiku ve prospěch vědy, výzkumu, inovací či podpory podnikům. A které se nespokojí se stávajícím příspěvkem ve výši jednoho a půl procenta HDP členských zemí.
Přičtěme k těmto prioritám i takové společné starosti, jako je stárnutí evropského obyvatelstva a prohlubující se nedostatek pracovních sil; tohle téma bude přetřásáno také v kontextu migrace, která zůstává velkou bolestí evropské politiky. Další iniciativy se týkají vzdělávání obyvatelstva v oborech budoucnosti nebo přísné ochrany právního státu.
Čtěte také
Komise tedy slibuje značnou aktivitu. Její úlohou je však postupy navrhovat; schvalovat je musí členské státy a Evropský parlament. Unie se v prvních měsících nebude moct spoléhat na francouzsko-německé porozumění, které v minulosti často fungovalo jako platforma pro kompromis mezi všemi.
Politická nestabilita v obou zemích potrvá hluboko do nového roku. Naštěstí bude v první polovině roku unii předsedat dynamické Polsko, jehož vazby spolupráce do mnoha stran by měly být ku prospěchu.
Za těchto složitých okolností bude unie nucena reagovat na případné kroky staronového prezidenta USA Donalda Trumpa, který se ujme na čtyři roky žezla 20. ledna. Političtí lídři se na prosincovém summitu oficiálně radili, jak se bude EU stavět k tomu či onomu kroku nepředvídatelného politika, jehož návrat do Bílého domu si otevřeně přál jenom maďarský Viktor Orbán.
Čtěte také
Ví se, že Trump nemá rád Evropskou unii, nemá rád představitele jejích institucí a nejraději by vyjednával s jednotlivými národními lídry. Někteří budou v pokušení na tuto hru přistupovat a tím oslabovat unii jako blok, bez něhož ovšem zůstávají i ti největší z nich mušími vahami.
Trump ve volební kampani šermoval především hrozbou uvalení cel na evropské dovozy, což by pro zdejší průmysl byla další rána. Evropská komise připravila argumentaci, která by ho od takových kroků měla odradit, ale i varianty případné odvety. V každém případě by takové americké rozhodnutí Evropu poškodilo.
Zvláštní kapitolou pak zůstane válka na Ukrajině. Případné Trumpovo zbrklé počínání by mohlo Evropany rozdělit. Noví politikové v čele institucí EU, ale také nový generální tajemník NATO Mark Rutte, budou muset být velmi šikovní a dobří vyjednávači, aby udrželi jednotu EU a šířeji Západu vůči Rusku.
Evropa nesmí selhat v prvním zásadním bezpečnostním testu od konce studené války. Alternativou je kocovina, deziluze, a třeba i začátek rozpadu. To bychom si pro rok 2025 opravdu neměli přát.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
