Čekáme, že Evropská unie něco vyřeší. Zároveň jí velké pravomoci nesvěříme, popisuje politolog

Nové pořadí priorit ale mohlo podle něj ovlivnit i to, že jsou letos zvolení europoslanci na politickém spektru více doprava. „Komise se pořád ještě opírá o širokou koalici socialistů, liberálů a lidovců, nicméně částečně i o konzervativce a reformisty,“ hodnotí. 

„Dá se tak říct, že i Komise se posunula maličko doprava. Situace ve světe se změnila a předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová na to musela reagovat,“ míní Weiss.

Čtěte také

Braun: Evropská komise je čím dál víc krizový manažer. Každý komisař by doma měl být hlasem EU

Vliv na tento posun mohla mít také zpráva italského politika Maria Draghiho, podle které hrozí Unii tváří v tvář světové konkurenci úpadek se všemi důsledky pro její blahobyt, a dokonce i existenci. A to pokud se Evropa urychleně nevzchopí, radikálně nezmění pravidla svého fungování a nerozhodne se masově investovat.

„Konkurenceschopnost Evropy je téma a bude téma do budoucna. Nemyslím si, že by to před pěti lety nikdo neřešil. Řešilo se vždycky, jenom to nebylo vidět,“ soudí politolog.

„Když se podíváte na program nové Komise, tak sice mluví o konkurenceschopnosti, ale zdaleka to neznamená, že by zmizela zelená témata. Upřímně řečeno to čtu tak, že politika se zase až tak moc nezmění, ale změní se to, jak o ní budeme mluvit,“ vysvětluje a dodává:

„Velká část toho, čemu se říká zelená politika, je ve skutečnosti politika, která vede ke zvýšení konkurenceschopnosti. Která vede k autonomii Evropské unie například na výrobě energie a energetických zdrojích.“

„Neporozumění“

Weiss vidí na Evropské unii několik nedostatků. „Hlavním problémem je, že od ní očekáváme věci, které zároveň Komisi a Unii jako celku nesvěříme,“ glosuje.

Čtěte také

Orbánův kontakt s Putinem je třeba odsoudit, míní Vrecionová. Bartůšek: Pranýřujeme tu vyjednávání

Od Komise podle něj čekáme to, co bychom měli chtít od vlád členských států. Jenže Komise má sice určitou míru autonomie, ale především je „dohlížitelem na smlouvy pro členské státy“.

„Kdybychom řekli ‚fajn, od roku 2026 budeme mít Evropskou federaci, schválíme si ústavu a budeme jeden stát jako USA, samozřejmě decentralizovaný‘, tak potom bude Komise vládou a bude rozhodovat. Ale to nechceme, většina občanů to nechce,“ upozorňuje.

„Tím pádem jste pořád v klinči očekávání, že Evropská unie něco udělá, že něco vyřeší. Evropští politici o tom tak mluví, protože se to od nich očekává. Uznávám, že to je možná trošku chyba. Zároveň eurokomisaři nemají pravomoci, protože členské státy jim to nedovolí. Tak vzniká neporozumění,“ shrnuje Weiss.

Jak by měla vypadat celoevropská půjčka? Jak může Evropská komise přispívat na obranu celé Unie? A jaké pravomoce má nová šéfka diplomacie, Estonka Kaja Kallasová? Poslechněte si celou Osobnost Plus.