Robert Schuster: Rakouské čekání na novou vládu bude pokračovat i v novém roce
Mezi země, kde způsobily parlamentní volby překreslení jejich politické mapy, se v roce 2024 zařadilo i Rakousko. Koncem září tam vůbec poprvé v dějinách vyhráli pravicoví Svobodní, a to s relativně velkým náskokem před dosud vládnoucími konzervativními lidovci. Úplně překvapivé to nebylo, Svobodní vedli už více než rok ve všech průzkumech veřejného mínění.
Uspěli díky tomu, že k tradiční agendě jako je boj proti migraci, přidali v posledních letech navíc odpor proti nejrůznějším zásahům státních autorit, k jakým došlo během covidové pandemie.
Čtěte také
Vedle toho se stali Svobodní náruživými obhájci tradiční rakouské neutrality, což získalo na významu především po ruském vpádu na Ukrajinu.
Svobodná strana Rakouska ovšem interpretuje neutralitu v tom smyslu, že zastává otevřeně proruský pohled. Čili, Ukrajinci a Západ údajně Rusy neustále provokovali, tudíž se nemohou divit, že Kreml reagoval vojenskou intervencí. Proto také Svobodní odmítají sankce, které vůči oporám ruského režimu v minulých letech přijaly západní státy, včetně Evropské unie.
Svobodní vyhráli, ale vládu nemají
Ze svého vítězství v parlamentních volbách ovšem Svobodní zatím přílišný užitek nemají. Nedostali totiž od rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena pověření sestavit vládu. Důvodů, proč se tak rozhodl, je zřejmě celá řada.
Čtěte také
Jednak se v minulých měsících mnohokrát a celkem nediplomaticky zařekl, že jejich lídra Herberta Kickla novým kancléřem nikdy nejmenuje. Svobodní zase nechtěli přistupovat na plán B, že by do čela vlády navrhli na místo svého předsedy někoho jiného. Jejich neústupnost pak byla hlavním argumentem pro ostatní strany, které nechtěly vyjednávat s Kicklem.
Pak ale ještě mohly existovat další důvody, které přiměly rakouského prezidenta k rozhodnutí nepověřit sestavením vlády Svobodné. Stále totiž není jasné, jak moc intenzívní byly, případně stále ještě jsou jejich vazby na Rusko.
Čtěte také
Nejde přitom ani tak o smlouvu o přátelství a spolupráci, kterou před lety uzavřeli s kremelskou stranou Jednotné Rusko. Ale spíš o míru kontaktů lidí z prostředí strany na ruské tajné služby.
Tady se v uplynulém roce objevila řada odhalení, včetně možného napojení na kontroverzního finančníka Jana Marsalka. Pravděpodobný agent ruského vojenského zpravodajství Marsalek byl hlavní postavou při krachu německého poskytovatele finančních služeb Wirecard a po pádu společnosti se po něm doslova slehla zem.
Předpokládá se, že Marsalek se zdržuje v Rusku, přičemž k útěku mu měli pomoct právě lidé z prostředí rakouských tajných služeb a s vazbami na Svobodné.
Bude Nehammer kancléř?
Takže rakouský prezident pověřil sestavením vlády druhého v pořadí, úřadujícího kancléře Karla Nehammera. Lidovecký předseda se už od listopadu snaží dát dohromady vládu se sociálními demokraty a liberální stranou Neos.
Čtěte také
Konec jejich rozhovorů je ale v nedohlednu, možná potrvají ještě celý leden. Zatím ani není jasné, jak si tři zcela rozdílná uskupení stojí, neboť jejich jednání probíhají na rakouské poměry ve velmi diskrétní atmosféře.
Přesto není těžké odhadnout, že největší otazník visí nad způsobem, jak snížit schodek státního rozpočtu. Zatímco lidovci a liberálové odmítají nové daně, slibovali sociální demokraté před volbami vyšší zdanění bohatých. Navíc nepanuje ani konsensus, jak vysoký schodek vůbec je – zda činí 15 miliard eur, nebo dokonce až 23 miliard eur.
Těmto třem stranám ale asi stejně nezbyde nic jiného, než se dohodnout. Čas je totiž tlačí a roste také netrpělivost rakouské veřejnosti, která už od konce září čeká na novou vládu.
Mezitím dál posilují preference rakouských Svobodných, jež se začaly blížit psychologické hranici 40 procent. Mimo jiné i proto, že se jim úspěšně daří hrát roli oběti, která ač vyhrála volby, byla připravena o možnost sklidit ovoce svého vítězství.
Zrušený koncert a povodně
K významným událostem roku 2024, které dominovaly rakouské zpravodajství, patřily i dvě, které nebyly primárně politické povahy. K takovým pak patřilo i několik koncertů americké popové hvězdy Taylor Swift, které se měly konat v srpnu ve Vídni a kde byla očekávána účast několika desítek tisíc lidí.
Čtěte také
Koncerty byly ovšem na poslední chvíli zrušeny z bezpečnostních důvodů, neboť tajné služby odhalily možný pokus o atentát. Za chystaným útokem měl být 15letý Čečenec, údajný stoupenec tak zvaného Islámského státu. Nejprve se ke svému záměru přiznal, o pár dní později ale vzal své přiznání zpět.
Jenom o pár týdnů později postihly velká území Dolního Rakouska, čili regionu obklopujícího rakouskou metropoli, rekordní povodně. Byly způsobeny stejnou tlakovou níží jako povodně na severní Moravě a v jiných regionech střední a jihovýchodní Evropy.
V Rakousku si nečekaně vysoká voda vyžádala šest obětí. Podobně jako v Česku i zde vyvolala přírodní katastrofa velkou vlnu solidarity a částky vybrané ve veřejných sbírkách a benefičních koncertech překonaly dosavadní maxima.
A to nakonec možná ani není tak špatná zpráva v dobách, kdy se zdá, že si každý hledí pouze svého a mnozí se i proto začali stahovat do bezpečí svých vlastních ulit.
Autor je editor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
