Robert Schuster: Pro rakouského vítěze voleb asi zůstanou dveře od vlády zavřené
Fenomén, podle kterého vítězové parlamentních voleb nakonec mohou skončit zcela mimo vládu, není vůbec nový, známe ho i od nás. Podobný osud by mohl stihnout také rakouské pravicové Svobodné, kteří vyhráli volby do Národní rady. Bylo to přitom vůbec poprvé, co nezvítězili konzervativní lidovci, nebo sociální demokraté, kteří téměř osm desítek let dominovali místní politiku. A jak tvrdí kritici, dlouhá léta se přitom nerozpakovali považovat Rakousko za svou kořist.
Čtěte také
Proto nepřekvapí, že se jim představa, že by se teď museli dělit s někým dalším, příliš nezamlouvá. A tak teď nechce mít ani jedna z nich s vítěznými Svobodnými nic společného.
Lidovci současného rakouského kancléře Karla Nehammera, kteří skončili druzí, spatřují největší překážku v osobnosti lídra Svobodných Herberta Kickla.
Už během uplynulé kampaně ho označovali za štváče, který prý šíří ve společnosti nepokoj a nenávist, navíc nemá daleko k nejrůznějším konspiračním teoriím, třeba v souvislosti s covidovou pandemií.
Jinak se ale obě strany zase tolik neliší v pohledu na migraci, a ani pokud jde o recepty, jak znovu dosáhnout ekonomického oživení.
Čtěte také
Svobodní i lidovci se během uplynulé volební kampaně vymezovali proti novým majetkovým daním, které navrhovali sociální demokraté či dalším regulacím, které by zohledňovaly ochranu životního prostředí a klimatu, což akcentovali Zelení.
Sociální demokraté zase považují Svobodné za pravicové extremisty nebo rovnou fašisty, kteří už jen proto nemají být podle jejich názoru ve vládě. Potvrzením jejich postoje se zdá být událost, ke které došlo doslova pouze pár desítek hodin před volbami.
Incident na hřbitově
Na jednom z vídeňských hřbitovů se konal pohřeb bývalého politika Svobodných, který byl zároveň členem jednoho z radikálních velkoněmeckých studentských spolků, takzvaného Buršenšaftu.
Čtěte také
Při této příležitosti mimo jiné zazněla jedna z tradičních písní spolku. Pochází sice z 19. století, později se ale stala součástí písňového fondu příslušníků SS. Teď ji účastníci zmíněného pohřbu zpívali znovu, přičemž mezi nimi byli také významní politici Svobodných v čele s jejich volebním lídrem ve Vídni Haraldem Stefanem.
Mohlo jít samozřejmě o hloupou náhodu, stejně tak o nevědomost, co všechno je s písní spojeno. Ale jako úplně pravděpodobné se to nejeví.
Čtěte také
Jsou to právě podobně laděné skandály a skandálky, které dlouhodobě brání tomu, aby bylo možné rakouské Svobodné považovat za seriózní partnery do vlády. Šanci dokázat opak, měli ve svých skoro 70 let trvajících dějinách hned třikrát.
Nakonec kvůli nim pokaždé vláda předčasně skončila. Většinou proto, že strana nedokázala překlenout rozpor mezi seriózní a někdy i nudnou vládní politikou a nutkáním být současně i opozicí vůči silnějšímu koaličnímu partnerovi.
Vláda druhých a třetích na pásce
Pokud se proto nestane nic převratného – například, že by rakouští lidovci a sociální demokraté v reakci na špatné volební výsledky svrhli své předsedy –, tak to budou právě oni, tedy druhý a třetí v pořadí, kdo budou sestavovat příští vládu.
Už to nebude, tak jako kdysi velká koalice, na to nemají dostatečnou sílu. Zřejmě k tomu budou potřebovat ještě některou z menších stran liberály, nebo Zelené.
Přitom není vůbec jisté, jestli má takovéto spojenectví šanci vydržet celé pětileté období. I tak by mohla podobně vratká koalice představovat větší jistotu, než pokud by příští rakouskou vládu vedli volební vítězové ze strany Svobodných.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
