Koncert Taylor Swift byl měkký cíl pro teroristy. Kulturní akce bývají méně zabezpečené než strategické body, míní analytik
Rakouské úřady stále vyšetřují plánované teroristické útoky na koncerty zpěvačky Taylor Swift ve Vídni, které byly preventivně zrušeny. Devatenáctiletý útočník, který přísahal věrnost Islámskému státu, je chtěl spáchat blízkosti stadionu Ernsta Happela, kde se měly koncerty konat. „Nejdůležitější pro prevenci teď bude spolupráce bezpečnostních složek napříč Schengenem,“ věří bezpečnostní analytik Josef Kraus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Taylor Swift má mít další koncerty. Co se po odhalení vídeňské hrozby mění pro bezpečnostní složky v Evropě?
Samozřejmě nic úplně zásadního. Teroristická hrozba není úplně hmatatelná. V tuto chvíli informace nehovoří o tom, že by se mělo jednat o organizovanou záležitost. Spíše jde o událost, která byla vykonstruována jedním osamělým vlkem. Ale samozřejmě může být všechno jinak.
A proto je asi nejdůležitější sdílení informací napříč nejenom různými bezpečnostními sbory uvnitř jednoho státu, ale především přeshraniční spolupráce. Je to totiž globální fenomén.
Navíc v rámci schengenského prostoru, kde prakticky neexistují hranice a je zde úplně volný pohyb osob, může docházet i velice k snadnému přelévání bezpečnostního problému ze státu do státu. A je jedno, jaký je reálný původ útočníka, protože zasáhnout může prakticky kdekoliv po Evropě.
Takže si dovedu představit, že zejména tlak na sdílení informací se zahraničními kolegy je přesně to, co bezpečnostní sbory v různých zemích, ať už tam jsou koncerty Taylor Swift, nebo nikoliv, v tuto chvíli řeší.
Čtěte také
Připomněl se nám útok na hudební klub Bataclan v Paříži z roku 2015 nebo útok sebevraha po koncertě americké zpěvačky Ariany Grande v roce 2017. V obou případech došlo k obětem na životech. Mění se nějak povahu hrozby, nebo zůstává stejná?
Zůstává v podstatě stejná. Jsou to typické útoky na měkké cíle, kde je velká koncentrace osob. Zároveň míra ochrany je výrazně nižší než v případě třeba klíčových infrastrukturních nebo energetických bodů. Zajistit stoprocentní bezpečnost samozřejmě nelze.
Ideální variantou je právě monitorování sociálních sítí, komunikátorů a tak dále. Ale samozřejmě vždycky v intencích zákona. A to je to, co vedlo v rámci preventivních opatření k identifikaci možného pachatele nyní v Rakousku.
Ale samozřejmě stoprocentní bezpečnost není nikdy zaručena a prostor ani nelze efektivně ochránit už z jednoho prostého důvodu – kdyby ta ochrana měla být extrémně efektivní, tak se na koncert, kde má být třeba 200 000 lidí, prakticky nikdo nedostane včas.
Rakušané se učí
Rakouský ministr vnitra uvedl, že nebezpečí islamistických činů výrazně stouplo po loňském útoku Hamásu na Izrael. Podle čeho se obvykle hodnotí míra rizika?
Každá bezpečnostní služba si to vyhodnocuje sama. Většinou se hovoří o tom, že se sledují například nenávistné projevy typicky na sociálních sítích.
A policie nebo zpravodajské služby mají pochopitelně také sadu různých informátorů, které vytěžují v této oblasti. To znamená, spoléhají i na to, že jim říkají, že dochází k nějakému varu, vyšší míře nenávisti nebo vyšší míře rizika.
Na základě těchto věcí to potom vyhodnocují. Mají dost často své vlastní metriky, které nejsou ale přenositelné do nějakého jiného prostoru, to znamená, jsou šité na míru konkrétnímu regionu, městu nebo státu.
A potom o hodně záleží na tom, jestli zpravodajská služba nebo policejní orgán je dostatečně vyspělý na to, aby s něčím takovým vůbec pracoval a nějakou metodiku a metriku měl.
Čtěte také
Což je bohužel v případě Rakouska poměrně problém, protože to je země, která má dlouhou tradici nemít zpravodajské služby a policejní síly, které by bojovaly s extremismem nebo terorismem. Rakušané se to nyní učí a za pochodu vytváří struktury, které třeba v západní Evropě anebo i u nás už jsou desítky let.
Jak moc hendikepuje Vídeň coby pořadatele velkých akci tato, byť odvrácená, hrozba?
Poměrně hodně z toho důvodu, že nyní bude tendence alespoň v následujících několika týdnech buď podobné druhy aktivit zrušit, anebo výrazně posilovat míru zabezpečení. To je naprosto v pořádku. Ale zase to přináší celou řadu organizačních problémů, finanční náročnost pro pořadatele a tak dále.
Nyní předpokládáme, že rakouské bezpečnostní sbory mají zvláštní pohotovost. Bude docházet k analýze informací a dat, která byla nalezena u potenciálního útočníka s cílem objevit nějaké vazby, model, šablonu nebo něco takového, čeho by se mohly sbory chytit a vyšetřovat dále a třeba identifikovat další pachatele.
To je něco, co Rakousko zažije v následujících týdnech, možná jednotkách měsíců.
A co může odradit mladé lidi, aby se radikalizovali na internetu?
V podstatě téměř nic, pokud k tomu mají dostatečné podmínky, to znamená vlastní zázemí.
Náboženská radikalizace funguje tím způsobem, že náboženství využívá pouze jako katalyzátor pro akceleraci problémů, které jinak řeší mladí lidé kdekoliv jinde. To znamená, je to sociální a ekonomické zázemí.
Je to běh na dlouhou trať a stejně tak jako je stoprocentní bezpečnost vyloučena, tak ani tomuto nelze nikdy úplně zabránit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
