Povodně nejsou. Lepší nenaplněná výstraha, než aby živel přišel bez varování, říká hydrolog Daňhelka

Můžete potvrdit, jaká je momentální situace na tocích na severu Moravy a ve Slezsku? Je skutečně všude úplný klid?

Ano, je opravdu klid. Srážky, které modely predikovaly v Beskydech a které mohly přinést povodně, se posunuly o několik desítek kilometrů a aktuálně vypadávají na Slovensku nad Váhem a Žilinou. Pro nás to znamená, že pozitivní faktor málo nasycené půdy a krajiny zvládl zadržet srážky, které tam vypadly. Nebyly úplně malé, ale ani takové, aby je krajina nepojala bez odtokové reakce.

Čtěte také

iROZHLAS

Srážky byly mírnější, než předvídaly prognózy. ‚Výstrahu na povodně lze odvolat,‘ uvedl Hladík

Čím to je, že se ta masa přesunula o několik desítek kilometrů dál? Co to způsobilo?

Atmosféra je chaotický systém. Příčina srážek u nás leží v podobě tlakové níže nad Ukrajinou a východem Polska. Její střed je od nás vzdálený několik stovek kilometrů a i drobná změna rozložení tlaku nad východní Evropou může vést k tomu, že se modely s lokalizací srážek netrefí přesně. To se stalo teď.

Osobně jsem nabyl ve schopnost modelu lokalizovat extrémní srážky velkou důvěru. Ukázalo se to na mnoha případech v posledních letech, a to nejenom nad naším územím, ale i v zahraničí. Tentokrát to zaplaťpánbůh nevyšlo.

Nebezpečí bez výstrahy

Kdy jste si potvrdili, že srážky nad naším územím nebudou tak intenzivní, jak jste předpokládali?

Kolegové, kteří to sledovali průběžně, věděli v druhé polovině noci, když se vytvořil pás srážkové oblačnosti trochu východněji od našeho území, že to vypadá pozitivně a že nedojde k extrémním úhrnům v Beskydech ani k odtokové reakci na menších tocích. Kdyby srážky přišly okolo 200 milimetrů, to už by krajina reagovala.

Vy jste řekl: Zaplaťpánbůh, že se ty předpovědi nenaplnily. Samozřejmě je lepší, pokud se člověk připraví a katastrofa nakonec nepřijde, než kdyby lidé varování nebyli a živel by způsobil značné škody. Nezaznamenali jste přesto kritické reakce?

Kritické reakce k tomu jsou. Na druhou stranu musíme vždy vyvažovat dva jevy, které u předpovědí mohou nastat. Ideální je, pokud se žádná výstraha nevydává, protože není žádné nebezpečí. Naším hlavním cílem ale je vydat výstrahu tehdy, když se něco stane.

Čtěte také

Meteorolog Michal Žák: Povodně budou v budoucnu častější. Může za to ohřívání moří. Podívejte na Texas

V praxi budou vždy dvě situace – vydáme výstrahu a nebezpečný jev nebude v intenzitě, že by škodil, což je právě dnešní případ. Nebo situace, kdy se výstraha nevydá a jev se vyskytne. Druhá varianta je mnohem škodlivější a nebezpečnější.

Pracujeme se skoro desítkou meteorologických modelů a otázka je, jak nastavíte ten práh. Pakliže bude nebezpečí udávat jeden z modelů? Nebo se naopak shodnou všechny? Nebo osm z nich? Vždy je pravděpodobnost jiná a rozhodování je složitější.

Abychom zabránili situaci, že se něco stane bez varování, musíme zvažovat i situace, kdy se ne všechny modely shodnou. Pak nutně občas dojde k tomu, že se vydá výstraha a ten jev nenastane. Je to přesto lepší případ než ten opačný.

Poslechněte si celý rozhovor.