Ekonom: Nestabilní francouzská ekonomika může ovlivnit Unii. Macron zmírní některé levicové návrhy

Francouzská volba zaměstnávala nejen politology, ale také ekonomy hned od chvíle, kdy prezident Emmanuel Macron vyhlásil předčasné volby. Trhy znervózněly, protože pravděpodobnost, že by francouzský parlament ovládla pravice, byla vysoká.

Čtěte také

Francie je v patu. Macron sázel na to, že Národní sdružení se po neúspěchu rozloží, míní publicista Kalenda

Nakonec ale o víkendu francouzští voliči doslova vyrazili všem dech, když nejvíce hlasů připadlo levicové Nové lidové frontě.

„Druhé kolo francouzských voleb skončilo chaoticky, ale v patu, který je pro Macrona přijatelný. Zbavil se Le Penové a možná se mu podaří zbavit i některých krajně levicových stran ze sdružení Nové lidové fronty,“ popisuje ekonom David Navrátil.

Sdružení tvoří široká aliance socialistů, komunistů, Zelených a Nepoddajné Francie (La France Insoumise, LFI). „Bude snaha tuto koalici rozbít a vytvořit většinovou vládu, což bude ale velmi obtížné,“ podotýká Navrátil.

Střídání vlád

Francouzský systém politických stran podle ekonoma nicméně koalicím nenahrává. Společné vládnutí je v něm neobvyklé.

„Jsou tam vysoké animozity. Macron ale má relativně neomezenou moc v tom, že může jmenovat za premiéra kohokoliv. Nová vláda nemusí získat důvěru. Poslanecká sněmovna může jedině vyhlásit nedůvěru,“ popisuje.

David Navrátil, ekonom|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Předčasné volby by mohly být vypsány až opět za rok. Ve Francii se tak může vystřídat za sebou mnoho vlád, které jmenuje Emmanuel Macron.

„Na druhou stranu musí vymyslet, jakým způsobem bude v této patové situaci zvládnout ekonomiku, která potřebuje reformy zvláště ve veřejných financích,“ upozorňuje Navrátil.

Ekonom zároveň varuje, že by situace mohla vyvolat nestabilitu nejenom ve Francii, ale i v eurozóně. Ta totiž nyní stagnuje a nutně potřebuje zavést reformy.

Nákladné reformy

Levicová koalice chce zvrátit sedm let propodnikatelských reforem a zvýšit minimální mzdu. Institut Montaigne odhaduje, že předvolební sliby Nové lidové fronty by si ročně vyžádaly téměř 179 miliard eur. Přičemž Francie se již nyní potýká s rozpočtovým deficitem 5,5 procenta.

Čtěte také

Uražený narcismus. Macron je typickým představitelem elit, které Francouzům lezou na nervy, myslí si bývalý velvyslanec v Paříži

Mezinárodní měnový fond předpovídá, že bez dalších opatření vzroste dluh v roce 2024 na 112 procent HDP a ve střednědobém horizontu se zvýší o zhruba 1,5 procentního bodu ročně

A právě tento stav by mohl podle ekonoma zmírnit některé levicové návrhy na rozšíření financí státu.

„Tlak světových finančních trhů, který na podzim přijde, je Macronova sázka na to, aby potlačil nejvíce levicové návrhy, které z Národní lidové fronty docházejí,“ uzavírá ekonom Navrátil.

Co jsou hlavní dominanty francouzské ekonomiky? A jaká je výnosnost investice do bytu v Česku? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.