Ekonom: Nestabilní francouzská ekonomika může ovlivnit Unii. Macron zmírní některé levicové návrhy

11. červenec 2024

V předčasných volbách ve Francii poněkolikáté neuspěla krajní pravice. Nástupu krajní levice se ale bály nejvíce trhy. Teď ale vidí, že se prezidentu Emmanuelu Macronovi bude vláda sestavovat těžko a Francouzům nevadí další výrazné zadlužování státu. „Macron musí vymyslet, jakým způsobem zvládne ekonomiku, která potřebuje reformy,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Francouzská volba zaměstnávala nejen politology, ale také ekonomy hned od chvíle, kdy prezident Emmanuel Macron vyhlásil předčasné volby. Trhy znervózněly, protože pravděpodobnost, že by francouzský parlament ovládla pravice, byla vysoká.

Čtěte také

Nakonec ale o víkendu francouzští voliči doslova vyrazili všem dech, když nejvíce hlasů připadlo levicové Nové lidové frontě.

„Druhé kolo francouzských voleb skončilo chaoticky, ale v patu, který je pro Macrona přijatelný. Zbavil se Le Penové a možná se mu podaří zbavit i některých krajně levicových stran ze sdružení Nové lidové fronty,“ popisuje ekonom David Navrátil.

Sdružení tvoří široká aliance socialistů, komunistů, Zelených a Nepoddajné Francie (La France Insoumise, LFI). „Bude snaha tuto koalici rozbít a vytvořit většinovou vládu, což bude ale velmi obtížné,“ podotýká Navrátil.

Střídání vlád

Francouzský systém politických stran podle ekonoma nicméně koalicím nenahrává. Společné vládnutí je v něm neobvyklé.

„Jsou tam vysoké animozity. Macron ale má relativně neomezenou moc v tom, že může jmenovat za premiéra kohokoliv. Nová vláda nemusí získat důvěru. Poslanecká sněmovna může jedině vyhlásit nedůvěru,“ popisuje.

David Navrátil, ekonom

Předčasné volby by mohly být vypsány až opět za rok. Ve Francii se tak může vystřídat za sebou mnoho vlád, které jmenuje Emmanuel Macron.

„Na druhou stranu musí vymyslet, jakým způsobem bude v této patové situaci zvládnout ekonomiku, která potřebuje reformy zvláště ve veřejných financích,“ upozorňuje Navrátil.

Ekonom zároveň varuje, že by situace mohla vyvolat nestabilitu nejenom ve Francii, ale i v eurozóně. Ta totiž nyní stagnuje a nutně potřebuje zavést reformy.

Nákladné reformy

Levicová koalice chce zvrátit sedm let propodnikatelských reforem a zvýšit minimální mzdu. Institut Montaigne odhaduje, že předvolební sliby Nové lidové fronty by si ročně vyžádaly téměř 179 miliard eur. Přičemž Francie se již nyní potýká s rozpočtovým deficitem 5,5 procenta.

Čtěte také

Mezinárodní měnový fond předpovídá, že bez dalších opatření vzroste dluh v roce 2024 na 112 procent HDP a ve střednědobém horizontu se zvýší o zhruba 1,5 procentního bodu ročně

A právě tento stav by mohl podle ekonoma zmírnit některé levicové návrhy na rozšíření financí státu.

„Tlak světových finančních trhů, který na podzim přijde, je Macronova sázka na to, aby potlačil nejvíce levicové návrhy, které z Národní lidové fronty docházejí,“ uzavírá ekonom Navrátil.

Co jsou hlavní dominanty francouzské ekonomiky? A jaká je výnosnost investice do bytu v Česku? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.

autoři: Václav Pešička , fos
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.