Francie je v patu. Macron sázel na to, že Národní sdružení se po neúspěchu rozloží, míní publicista Kalenda
Francouzi ve druhém kole parlamentních voleb zabránili tomu, aby se k moci dostala krajní pravice. Žádná strana ale nebude mít nadpoloviční většinu. „Je to pat a bezprecedentní situace v historii páté republiky. Jsou různé scénáře, o nichž se v médiích i mezi Francouzi velmi divoce spekuluje, ale není vůbec jasné, jak tento pat překonat,“ popisuje publicista a spisovatel František Kalenda.
„Politická scéna je nyní velice roztříštěná a taková je i celá francouzská společnost. V každodenním životě člověk prakticky nenarazí na někoho, kdo by byl příznivcem středu,“ popisuje.
Čtěte také
Na povolební mapě nyní existují tři hlavní bloky: vítězný levicový až krajně levicový, druhý v pořadí centristický s přesahem k levému i pravému středu a nakonec pravicový až extrémně pravicový.
Část společnosti má radost z toho, že nezvítězilo Národní sdružení, pravicoví voliči ale mají strach z krajní levice, která je velmi hlasitá, byť početně ne až tak silná, hodnotí Kalenda.
Lídr hnutí Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon je podle Kalendy toxickou osobností i pro řadu levicových politiků, po útocích ze 7. října se například odmítl zúčastnit pochodu proti antisemitismu a sám je z něj také obviňován.
„Snaží se působit na imigrantské komunity, ve kterých rezonuje válka v Gaze a mohou relativizovat zločiny Hamásu. To je i pro ostatní levicové strany nepřijatelné a kritizovali ho i francouzští komunisté,“ uvádí publicista.
Macronův plán?
Hlavní dělící linie podle Kalendy vede mezi pěticí největších měst, kde lidé volí převážně levici, zajímají se o ekologii a občanskou společnost, a zbytkem země, kde silně rezonuje zdražení cen energií a pohonných hmot. Specifickou oblastí je pak Bretaň, která je výspou středové politiky, přestože právě odsud pochází rodina lídryně nacionalistů Marine Le Penové.
„Na venkově panuje silný pocit, že o dění v zemi rozhodují lidé ve velkých městech. Pařížské elity jsou pravděpodobně ještě nenáviděnější než v českém prostředí pražská kavárna,“ dodává s tím, že prezident Emmanuel Macron si svou politikou snižování emisí a omezováním tradičních paliv znepřátelil venkovské voliče, pro které je důležitá automobilová doprava a zemědělství.
Čtěte také
Macronův středový blok přesto dosáhl lepšího výsledku, než se předpokládalo. Podle Kalendy se nyní bude prezident snažit vytvořit širokou koalici demokratické levice a pravice bez extrémních stran, aby si zajistil parlamentní většinu po zbytek mandátu.
„Je to pat a bezprecedentní situace v historii páté republiky. Jsou různé scénáře, o nichž se v médiích i mezi Francouzi velmi divoce spekuluje, ale není vůbec jasné, jak tento pat překonat,“ popisujeKalenda.
Velkým zklamáním jsou volby pro nacionalisty, kterým se ani tentokrát nepodařilo překonat odpor velké části francouzské společnosti a z toho vyplývající znevýhodnění ve dvoukolovém většinovém volebním systému. Ostudu ještě zvýrazňuje porážka od stran kolem velmi nepopulárního prezidenta.
„Porážka může tou stranou docela otřást, což je možná to, na co Macron sázel, když rozpustil Národní shromáždění, že pokud se podaří Le Penovou znovu porazit, tak se její strana rozpadne, nebo alespoň dlouhodobě oslabí. Ten otřes a zklamání příznivců i politiků jsou zjevné,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Uražený narcismus. Macron je představitelem elit, které Francouzům lezou na nervy, říká komentátor
Proč se francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodl vypsat předčasné volby? A může Francie na nějakou dobu zůstat bez vlády?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.