Karel Barták: Rakouský a německý vývoj dál drolí evropskou jednotu a akceschopnost
Prozatímní rakouský kancléř Alexander Schallenberg chlácholil v pondělí hodnostáře Evropské unie, že se nemusejí obávat protievropského obratu jeho země za pravděpodobné příští vlády vedené krajně pravicovou Stranou svobodných (FPÖ).
Většinu vlád a institucí EU totiž znepokojuje představa, že v čele země stane šéf FPÖ Herbert Kickl, který se netají obdivem k Vladimiru Putinovi a odporem k evropské integraci. Už předem si nechává říkat Volkskazler, podobně jako kdysi rakouský rodák Adolf Hitler.
Čtěte také
Lidovec Schallenberg ujišťoval, že jeho strana jako koaliční partner nedopustí žádnou zásadní změnu kursu rakouské politiky.
„Rakousko je a bude spolehlivým, konstruktivním a silným partnerem v Evropské unii a ve světě,“ řekl po boku předsedy Evropské rady Antónia Costy.
„To platilo pro minulé vlády, platí to pro tuto vládu a zůstane to tak i pro příští vlády.“ Costa jen velmi stručně podotkl, že výsledky demokratických voleb v členských státech je třeba respektovat – „doufá“, že to bude tak, jak Schallenberg říká.
Evropským vládnoucím mainstreamovým stranám hrozí další oslabení. V Evropské radě zřejmě zasedne Kickl po boku Viktora Orbána a Roberta Fica. Zatímco donedávna byl Orbán jediným pravidelným kverulantem a narušitelem jednoty bloku, teď to budou tři z 27.
A můžou se ještě rozrůst
Během letoška se může partička rozrůst o další demagogy – včetně českého Andreje Babiše. Všichni si dobře pamatujeme, jak Kickl, Orbán a Babiš svorně ve Vídni rozjížděli novou evropskou stranu Patrioti pro Evropu.
Čtěte také
Nikdo také nedokáže předpovědět, jak si bude dál počínat italská Giorgia Meloniová či nizozemský Dick Schoof, kterého na dálku řídí místní ultrapravicový vítěz posledních voleb Geert Wilders.
U velkého souseda dělá rakouský vývoj radost Alternativě pro Německo (AfD), která si brousí zuby na historický výkon v předčasných volbách vypsaných na 23. února. Její činitelé považují rakouské Svobodné za „sesterskou stranu“ a upřímně se radují, že se blíží její příchod k moci.
Budou ji vychvalovat jako vzor, už proto, že její „normalizace“ pomáhá i banalizaci AfD v očích německých voličů.
Jsme kořistí Ruska
Pomalá eroze zaběhnutých demokratických pořádků v Evropě pokračuje. Lakmusovým papírkem je postoj k ruské agresi vůči Ukrajině, tedy vlastně míra úspěšného průniku ruských dezinformačních narativů do populace.
Čtěte také
Je nabíledni, že se Rusko snaží oslabit jednotu evropského bloku tím, že rozkládá politickou scénu v jednotlivých zemích. Rakousko je snadnou obětí – tamní elity měly vždy pro Rusko slabost. Německo by byla už pořádná kořist.
Z tohoto hlediska je pozoruhodné, že souběžně s Kremlem se těmto partajím dostává podpory ze strany amerického magnáta Elona Muska, tedy vlastně nastupující americké administrativy.
Je to světová a historická premiéra, kdy Moskva a Washington jakoby spojují síly s cílem poškodit jednotu Unie. To tady ještě nebylo.
V tuto chvíli máme ještě jiskřičku naděje, že až se Donald Trump opravdu ujme moci za osm dní, tak tomu, aspoň ze strany USA, učiní přítrž.
A naděje, jak známo, umírá poslední.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
